Óda na Vojtovku - pár poznámek

Chtěla bych jen upozornit, že kromě stranové asymetrie může být asymetrie i mezi používáním břišních a zádových svalů. Takže považovat při přetáčení prohnutí do luku jako normální bych se tak úplně neodvažovala.

Ohledně cvičení - není to nějaké následné přeučování aby se dítě hýbalo podle nějakého tabulkového vzorce. Základním principem je vybavení reflexních pohybů, které jsou vrozené. Tudíž naprogramované od přírody. Takže miminko neznásilňujeme k nějakým nepřirozeným pohybům, ale ukazujeme mu (v podvědomí) jinou alternativu (vrozenou) k pohybovému vzorci, který si osvojilo nebo osvojuje. Dítě si pak samo vybere, který se mu používá líp. A je to kupodivu ten vyvolaný reflexně. Nemyslím, že jiná forma cvičení je založená na tomhle unikátním principu. To jen ke zvážení.

Abychom preventivně všichni vojtovali, to opravdu smysl nemá. Spousta maminek tady píše, že jejich dítě všechno zvládlo později samo. Otázka ale je, jestli by to nebylo schopné zvládnout dřív (v rámci nenáviděných tabulek), jen prostě na ten grif samo nějak ne a ne přijít. Ale pokud nikam nespěcháte, a vaše odborné okolí se neznepokojuje, nechte přírodě.

Každopádně je úžasné, jak vojtování umí pomoci i dospělým lidem po mozkové mrtvici apod. vrátit se zpět k pohyblivosti. Žádné jiné cvičení není tak účinné. Motopedy a další rehabilitační pomůcky (a personál ;-) ) sice procvičují svalstvo, ale povel k jejich pohybu musí přijít zevnitř a ne zvenčí.