| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Gender

Otázky vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti.
  (?)
 Názory 110 z 54657  [Dalších 54647 >>]
77kraska 132593
19.10.2021 19:48:33
Rose, to mi taky vzdycky prekvapi, kdyz o mne rodice nekde mluvi hezky :-) protoze mne zkritizuji, jeste ted, ale pred lidmi "nase Marenka dela tam a tam a studovala tam a tam, ona dycky byla sikovna na uceni"
1kulička 119729
19.10.2021 16:26:11
Rose, ono to u nás bylo podobné, prostě heslo hlavně nepřechválit, takže raději nechválit, než to přehnat. A hrdí jsou rodiče určitě, na všechny své děti, hlavně teď v dospělosti. žijeme spořádaně a vídáme se často, rodiče nevyužíváme. V jejich okolí to není tak běžné.
Ono když jsme byli malí, tak naši stavěli dům, svépomocí, 7 let a byly jsme 3 děti, takže nebyl čas a energie se nám nějak věnovat. Má to své výhody, že ten dům postavili, ale zase jsme jako rodina nikdy nebyli na dovolené. Opravdu nikdy. Jezdily jsme na tábory a k babičce, ale s našima tak maximálně 2x za podzim na houby. Teď si to vynahrazujeme.
1kulička 119729
19.10.2021 16:13:12
Kat, díky, doufám, že do života si vezmou to lepší z nás z rodičů. Ona je pravda, že jsou 3 a dělit tu pozornost je těžký, zvlášť když jsem věčně buď přetížená nebo pro změnu vyhořelá. A dost paseky u prostřední nadělal vztah s otcem, tam to je jasné, a nejmladší ho zase odmítá a nechce s ním nikam jezdit a on je z toho taky špatnej, což chápu, ale udělat za něj ty vztahy neumím. Je to smutný, snad to malou přejde.
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 39806
19.10.2021 15:45:18
tak u nás to bylo tak, že rodiče na nás sice byli poměrně hrdí, ale táta žil v tom, že nesmíme být nafrněné a tak ocenění nějak nikdy nepadlo... vždycky poukazoval na chyby... až jako hodně velká jsem ho slyšela mluvit o nás s cizími lidmi a nechápala jsem, jak byl pyšný - já žila celý život v tom, že jsem neschopná, ošklivá, trochu hloupá, líná, nešikovná, no a ještě blbě čumím ~:-D mám nás sice chválila ale tak nějak stylem "to nevadí, že nejsi hezká, já tě mám stejně ráda" a případně "nebuď smutná, každý nemůže být šikovný" a "pro mne jsi ta nejhezčí holčička" - to zrovna nepřidá ~t~
takže jsem se taky naučila svěřovat jen s tím povrchním, důležité věci si nechat pro sebe a než přijdu pro radu, všechno promyslím nejdřív tisíckrát tam a zpět... no a pak si o radu řeknu, ten druhý se snaží poradit, jenže to, co navrhne, jsem já už dávno promyslela a zavrhla a mám nachystané argumenty proč ne, no a to toho druhého naštve, protože proč se chci radit, když na všechno mám odpověď a všechno hned zavrhnu ~:-D
jsem ráda, že tohle moje děti nepodědily (jak potřebu být připravená nenechat se zaskočit, tak sebevědomí pod bodem mrazu - což teda úspěšně maskuju už tak dlouho, že to pozná jen hodně málo lidí ~:-D)
K_at 121378
19.10.2021 15:43:25
Kuličko, má to vliv. Jrenom to ti nsši fakani dočasně neumí docenit, neboť je to taaaak samozřejmý (díky za to) a máma je pro ně prostě přece tak snadno k mání, k dispozici, furt na přijmu. Což je dobře. Ale - oni k tomu časem dojdou. Otázkou je, jestli dcera nezkouší, kam až u tebe může zjít. Já mám z ní pocit, že si tě občasd pouští jako gramofon a chce tu reakci, to vzbuzování zájmu. To vodítko, které na tebe funguje. Tu moji z toho místy podezřívám taky. Ale jen místy. Hlavně přežít. ~x~
1kulička 119729
19.10.2021 15:35:52
Jo a moje sebevědomí je i tím pádem silné v mé profesi (většinou) a relativně nízké v blízkých vztazích - ale to je proměnlivé.
Dětem jsem se snažila dát spoustu lásky a zájmu, ale velký efekt to nemá. Holky jsou prostě sebekritické a často až sebedestruktivní. A mně se nevěří, nebo se mi podsouvá zaujatost.
1kulička 119729
19.10.2021 15:32:36
Rose, přesně. Sebevědomí je rozhodně zvláštní věc. A u dětí se určitě vyvíjí a nejen rodiče na něj mají vliv.
U nás doma se nechválilo, vždy bylo nějaké ale, ačkoli jsem byla naprosto bezproblémové dítě, šikovné na sport i na umění, i na školu. Ve škole mne minimálně od 4. třídy měli všichni rádi, děti i učitelé a většina věcí mi fakt šla sama. Bylo to asi moje nejspokojenější, bezstarostné období.
Doma bych se i svěřovala, ale měla jsem pocit, že nikoho moc nezajímám. Vevnitř jsem "věděla", že táta je blbec (o jehož zájem nestojím) a u mámy není jisté, jestli mě má vůbec ráda. Takže jsem se realizovala hlavně mimo domov a pozitivní zpětnou vazbu čerpala venku, ve škole, ve sportu.
Pak přišla revoluce, naši začali chodit mezi věřící a my děti s nimi a naše vtahy se hodně zlepšily a jsou skvělé do teď. Pomohlo to, chodili jsme spolu na různé přednášky o vztazích a lásce v rodině, našli spoustu nových kamarádů a známých, hodnotím to velmi pozitivně. A táta je už jenom mimoň. ~f~
Kaliope X 157897
19.10.2021 14:14:14
Kuličko, moje dítko vše pozitivní okamžitě obrací a když už nevědělo co by, tak taky, že to jako matka musím říkat, a že to stejně není pravda. I když teď už se po prvotní negativní reakci už občas nechá argumenty přesvědčit, že to je pozitivum.
Třeba si pamatuji, že jeden rok na prvním stupni mělo Klokana za plný počet bodů, celorepublikově to bylo něco přes stovku dětí, takže místo toho, aby se dítko radovalo, že mělo vše správně, tak prohlásilo, že to mělo dobře moc dětí, tak to neplatí. Nebo jindy na něco, to říkají jen dospělí, to neplatí.
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 39806
19.10.2021 13:56:36
sebevědomí je vůbec zvláštní věc... nejstarší dceru neustále přesvědčujeme, že je skvělá, chválíme (konkrétně, ne jen planě), oceňujeme... pomohla až chvála třídní učitelky, ale stejně se pořád tváří trochu překvapeně, když se jí něco povede :-) je chytrá, nadaná a ještě je dříč, je cílevědomá, neúspěch ji nijak neodradí (třeba to opláče, ale zase zabere)...
syn se narodil jako mistr světa amoleta - jeho sebejistota, suverenita, to by se dalo stáčet a prodávat ~:-D kolikrát ho musím lehce uzemnit... když se nedostal na 8g, protože skončil někde 20 míst pod čarou, zářivě se na mne usmál a "na to, že jsem se neučil, tak skvělý ne? jsem prostě dobrej" ~t~ přitom tam chtěl jít on, já ani nesouhlasila a vlastně jsem trochu doufala, že se nedostane a bude to aspoň lekce - no, byla... pro mne ~t~ jakmile mu něco nejde, okamžitě se na to vykašle a jde dělat něco jiného, co mu půjde (samo)...
1kulička 119729
19.10.2021 13:46:50
Kaliope, tak nejstarší dcera v nejlepším ještě připustí, že mi věří, že já si myslím, že je hezká a chytrá. Ale že já jsem rodič a je mou povinností si to myslet. ~d~
Nejmladší si zatím myslí, že je druhá nejhezčí ve třídě. Tak tady snad dobrý.~t~
 Názory 110 z 54657  [Dalších 54647 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.