Re: Výuka dvou prvňáčků

U nás tohle chvíli hrozilo, protože kluci jsou po roce a kousek a ten starší je jednoznačně odkladovej (má vadu řečovýho centra - špatně rozumí a špatně mluví, ve škole má asistentku).
Ale protože starší je narozen na konci srpna a odklad tyhle děti dostávají prakticky všechny, tak si odkladem nijak nepomoh - ani neni ve třídě nejstarší. Dřív byl možnej i druhej odklad - o tom jsem právě uvažovala v tý variantě, kdy by kluci chodili spolu do třídy, ale před pár lety ho ministerstvo uvedlo mimo zákon.

Teď je starší ve druhý, mladší první, ale jsou spolu ve třídě (malotřídka) a až na nějaký malý naschvály o přestávkách to jde (mám přehled, páč u nás je to ještě zkomplikovaný tim, že jejich učitelka je jejich matka - jinak to tu letos nešlo). Starší i tak zaostává za mladším - učí se číst jinou metodou čtení, protože sluchem nerozliší hlásky, takže se učí zpaměti celá slova jako obrázky a třeba slovo kočka a kočky jsou pro něj dva různý obrázky - jde to strašně pomalu... Párkrát jsem mladšího musela přibrzdit, když dělal chytrýho, ale naštěstí u nás nikdo nemá soutěživý tendence, ani ve škole nic takovýho nepraktikujem a všichni jsou vedení naopak k tomu, aby si pomáhali, takže to bylo asi třikrát za těch 5 měsíců, co jsou spolu ve třídě...

Pak tu ale mám dvojčata, mezi kterýma je velkej rozdíl a tam to všichni vnímají - právě proto, že od dvojčat se očekává, že maj bejt stejný. Holka je všestranná, šikovná, empatická, kluk technicky nadanej, ale bohužel sociálně nezralej - má výbuchy vzteku a dělá naschvály (ve třetí třídě). Tam to děti občas komentujou...
Ona ho dokáže trochu rovnat, takže jemu to je ku prospěchu, ale ji prudí, že má neustále bráchu za zadkem... Když máme něco ve dvojicích, tak je dva k sobě dát nemůžu, páč by se zabili.