Re: Jsem už na pokraji sil

Ahoj, měla jsem to samé před pár lety. Ráno vstát byla to nejhorší a nejvyčerpávající věc. Pak udržet se na nohou, mít otevřené oči a ještě něco dělat.....nemožné. Znám to a bylo to strašné. Lékaři mi to diagnostikovali jako únavový syndrom. Medikace jsem se bála, měla jsem léky doma jen na pohotovostní případy. Takže jsem si v lékárně koupila LEUTERIN od GS a brala ho, snažila se fungovat, jak to šlo a chodila jsem ven. A bylo vidět, jak mi to den po dni pomáhalo, ale trvalo to několik týdnů než jsem se dostala zpět do normálu.
Ale myslím, jestli už nemáš sílu teď, jestli by to nechtělo hospitalizaci. Vím, že s dítětem či dětmi je to šílená představa, ale tvé zdraví je důležitější a je důležité, aby ses uzdravila a byla zase schopnou matkou pro svou rodinu. Tohle stejně k ničemu nevede. Hodně štěstí!