Re: Je opravdu tolik depresivních lidí?

Asi klidně napíšu, ale nevím co by tě zajímalo. Zatím to myslím vypadá celkem normálně, bydlím ve svém bytě a to co mě tady drží je práce, která mě naplňuje a ještě dělám školu, taky pro jistotu a aby mi to přineslo možnost se uživit. Na komunitní život to se mnou asi moc není, protože jsem nábožensky a filozoficky univerzalista a většina komunit je založená na nějaké konkrétní cestě a nebo jsou to freečkaři co třeba i hulí trávu nebo pijí a tohle já mám dávno za sebou.

Co se týká duchovní praxe, tak se pár let snažím "čistit" pozoruju negativní a pozitivní emoce, touhy, hledám jejich zdroj a snažím se žít morálně což je stejně základ jakékoliv poctivé cesty.

Jinak "jdu přes krize" tak to mám přesně já, ale taky mám už pocit, že se ty krize odehrávají mnohem jemněji, že se mě jakoby míň týkají, protože "přijetím zestejníš".