17.1.2011 8:54:10 Albar
Re: Umírání doma
Starám se občas o babičku, je víceméně už ležící, byla párkrát v nemocnici a vždycky jak to jen šlo, hned jsme si ji brali domů, nechtěli jsme ji tam nechat déle, než bylo nezbytně nutné. Je to už takové čekání na smrt, nemůžu jí bohužel pomoct víc
, ale alespoň dát najíst, učesat, trocchu uklidit... Chodí tam ted´ i paní pečovatelka, je moc hodná, jsme rádi, že ji máme.
Když jsem byla malá, starala se babička o mě, nedovedu si představit, že by jsme ji tedˇ někam odložili. Bude mi tak chybět
Odpovědět