Re: studium v zahranici - sance

To je prave to, ceho se bojim. Je mi 26. Vztah s pritelem je takovy no... jsme spolu 8. rok a prozivame krizi, ale zda se, ze uz je to lepsi. Vzdycky jsem chtela mit deti do 30 (idealne 2), coz by ted neslo - stipendium je na 4 roky a mit deti jaksi "pri tom" je v podstate vyloucene.

Ja proste nevim. Nechci pretrhat vazby, nechci prijit o pritele, chci si najit praci tady, ktera me bude uspokojovat. Nechci tam byt sama, protoze vim, ze tu diplomku bych bez sve super skolitelky a pritele nikdy nenapsala. Nechci skoncit ve 30 s krasnym diplomem, ale bez prace, bez chlapa, bez deti.

Jenomze tak nejak ze zkusenosti vim, ze takovehle vylety se vzdycky v dlouhodobem horizontu vyplati (asi)... Nejlip, kdyby to slo skombinovat, ale proste to nejde. nemuzu po nem chtit, aby jel nekam, kde se na jedno mizerne placene misto hlasi vic jak 200 lidi, mnozi s mnhoha lety praxe v oboru.