Re: Je jedno, jaký si zvolili obor, stejně se sejdou v Kauflandu

Kudlo, mně můj životní postoj nezatěžuje, mně naopak způsobilo nervové zhroucení "pozitivní myšlení". Nikam to nevedlo a lezla jsem s tím na nervy sama sobě.

Takže se nebrzdím snahami o pozitivní myšlení, ale realisticky vidím ty překážky a hledám, kudy proniknout skrz.
Máš pravdu v tom, že mezera se vždycky najde - tedy skoro, případně existuje jiná cesta.
Takže mě si přečtě jedinec, který to má podobně nastavené, jako já a tebe ti optimisti.

Ty totiž předpokládš, že ten "negativismus" musí nutně brzdit. Tebe by asi brzdil opravdu, mě brzdí pozitivní myšlení a optimismus, protože pak se zbytečně vydávám cestami, které nefungují, to mě brzdí a hlavně skličuje.
Naštěstí jsem se včas propracovala k nějakému textu, už ani nevím, jestli to byla studie, nebo zkušenost nějaké významnější osobnosti - spíš to druhé, o tom, že pesimistům pozitivní myšlení nefunguje a ejhle - svatá pravda.
V tomhle ohledu jsme prostě protipóly, vyrovnávající hladinu. Takže v klidu, svým bezbřehýn optimismem mi taky občas lezeš na nervy, ale není to ničemu na závadu, protože každá máme společníky, mám dojem, že optimismus i pesimismus je v populaci zastoupen stejnoměrně.
Žaludeční vředy si uženeš, když se budeš snažit to změnit.