Re: Jak se naučit cítit k sobě úctu a sebepřijetí

7krásko, psala jsem to už před tím někomu jinému. Ano, znám takové diskuse, znám diskuse o dovolené, o nedržení se tématu, s podpásovkami.
PROTO jsem se do diskuse zapojila. A chtěla ukázat cestu, že i s takovým diskutérem se diskutovat dá, a že to nejde cestou "jeho změním", ale pouze cestou "změním své vlastní chování v dané situaci". To není o strachu z konfliktu, toho já se nebojím ani trochu, protože se v něm už umím pohybovat. Prostě jsem se rozhodla, že na podpásovky a podobné nebudu NIKDY reagovat. Jako by je nikdo neřekl, a držím se striktně tématu. Neodbočím, a nenechám se vyprovokovat. Pokud protistrana v podpásovkách pokračovala, ukončila jsem jednoznačně debatu s tím, že zřejmě nejsme v kondici, a vrátíme se k tomu třeba večer. Nebo zítra. Pokud ta dovolená čeká už tak dlouho, pár hodin počká.
A vycházím z jednoduchého - chci mít pravdu a vyhrát, nebo odjet s manželem na dovolenou? Já jsem člověk orientovaný na výsledek. Výsledkem je tady dohoda, kdy, kam, s kým pojedeme, a kam dáme psa. Cokoliv jiného NENÍ cílem debaty, proto to ignoruju, a jako obehraná deska se držím tématu - dělala jsem to ostatně i v diskusi s Antheou, i když doma bych to utnula dřív, a vrátila se k tomu později Což v diskusi, kde naskakují mezi tím desítky příspěvků, lze hůř

Chtěla jsem jí ukázat cestu, jak si držet tvář, být klidná, a dobrat se k řešení. Můj muž je taky právník, takže na mě taky zkouší podobné habaďůry typu, umlátím tě argumentama, takto přesně moje slova nezněla, ty jsi tehdy řekla to a to... nereaguju, a držím se tématu "dobře, a teď zpět k tomu psovi? Kdo mu najde hlídání, ty nebo já?". Když to ani na podesáté nepochopí a vrací se k tomu, co jsem řekla v roce razdva, usměju se, ukončím to, jdu si dát cigárko, a za hodinu zopakuju tu otázku se psem
Někdy ho to vytočí do vrtule, klid obecně lidi dráždí.
Ale obecně se snažím komunikovat nekonfliktně, případný konflikt ukočírovat. Jen jednou jsem to nezvládla a řvala po něm, že mluví jak blbec, což se u právníků dá čekat - a tedy, že by to mělo nějaký pozitivní ohlas a přispělo to ke zdárnému konci se říct nedá