Re: Rodinná anamnéza vašich adoptovaných dětí

můžeš se ptát, klidně, a odpovím na většinu věcí i tady, ale můžu i po meilu, je mi to celkem jedno :)

starším klukům bylo při přijetí nejmladšího 4 a 6 a půl a malýmu 2

velcí kluci jsou strašně klidní a pohodový, malý je uvztekaný a zbrklý, takže to přináší dost potíží, ale velcí jsou fakt hodní a zvládají to dobře. Myslím, že by stejný problém mohl být i kdyby bylo třetí naše a mělo tuto povahu. I když po nás by asi uvztekaný ani zbrklý nebylo :))
v kojeňáku říkali, že je klidný, to teda není ani náhodou.

ale jinak to jde dobře, malý chce dohnat velký kluky a velcí ho strašně tahnou dopředu, když se chce domlouvat, musel se přizpůsobit a místo řevu začít mluvit, řekla bych, že je to už jako v normální rodině

máme dobrý vztah i s jeho maminkou, nevidíme se sice čato, ale vidíme se docela rádi, píšeme si, voláme si, malý ví, jak to všechno je a tak nemáme ani u těch doktorů problém říct i před ním, že nevíme, prootže je v pp a otce neznáme

no a jestli se chceš na něco zeptat, tak se klidně ptej :)