Příbuzenská pěstounská péče

Dobrý den,
než někam zajdu a budu něco řešit, ráda bych slyšela názor člověka, který má něco podobného už za sebou. Mně je 24, sestře 15, každá máme jiného tátu. Mamka před nedávnem zemřela. Ségra byla automaticky svěřena svému otci. On je takový, že pořád říká jak si oba věří, že na tom budou mít založený vztah, ale ve skutečnosti to tak není. Byla jsem svědkem, jak mu říkala o peníze na školní výlet, a on chtěl jít do školy za učitelkou a promluvit si s ní o tom. Chudák holka vypadala jako blbec (s prominutím). Kdyby byla nějaký průserář, tak neřeknu, ale je to fakt hodná slušná holka. Jenže její táta má v hlavě jak je celý svět zkažený a proto se chce u ní toho vyvarovat. To chápu. Ale věc druhá je, že je teď ségra na vesnici, kde jezdí autobus do města dvakrát za den, nehledě na to, že si z ní dělá doma služku. Když jsem tam byla na víkend a chtěla jsem říct svůj názor na to, odvětil mi, že já přece děti nemám a až je budu mít, tak to všechno pochopím. No co mu na to mám říct, nechci dělat zbytečný zle. Jako menší jsem tam také bydlela, také mě dá se říct vychovával nebo se o to alespoň snažil. Takže sama vím, jaký umí být. Ruku na ni nevztáhne, chraň bůh, ale jde na to psychicky. Třeba si to ani neuvědomuje, ale ta holka se tam cítí, jakože ho zklamala, že od ní čeká víc. Což si myslím, že necelý měsíc po smrti mamky není pro dospívající slečnu tohle úplně nejlepší prostředí a psychický stav. Finančně nejsem zaopatřená špatně, kdyby bylo potřeba, jsem ochotná si určité věci odpustit.
Můj dotaz tedy zní - Jaké mám možnosti, když si chci vzít sestru do péče? Ústní dohodou s jejím rodičem to nejspíš nepůjde, je strašně tvrdohlavý. A když mi píše ségra celá zdrcená a uplakaná, že jí táta řekl, že je rozmazlená pipina a ať si uvědomí, kolik do ní dává peněz... nutí mě to něco podniknout.
Díky za jakýkoli postřeh a komentář.