Bojím se svatby

Vím,že mi tady asi nikdo neporadí,to si musím rozhodnout sama,ale třeba někdo napíše svůj názor.
S přítelem jsme spolu 8 let,máme téměř 5-letého syna.Vztah je takový normální,po osmi letech žádná šílená zamilovanost,ale je to zodpovědný chlap,má nás rád,do budoucna by chtěl ještě jedno mimčo,mně se do druhého moc nechce,ale to se uvidí časem.Chtěla bych se vdát,hlavně proto,že jsem křesťanka,jenže na druhou stranu se bojím.Každou chvíli tady čtu a slyším okolo,jak manželství krachlo,manžel nadělal dluhy,teď chtějí jít od sebe a dluhy se samozřejmě dělí na půl,prostě se bojím.Do toho já mám svůj vlastní byt,přítel má dům,tam se budeme stěhovat,můj byt se prodá,řekla jsem,že bych dala tak 100.000 na zařízení nového bytu a cca 150.000 na auto a zbytek si dám na účet a nesáhne se na ně nikdy,pokud spolu zůstaneme,tak je dostane syn,až bude plnoletej,pokud ne,tak bych si za ně případně koupila byt.Přítel by se oženit chtěl,ale já se prostě strašně bojím.Když jsem byla na MD,tak přišel dvakrát o práci,podruhé mi přišlo,že už jinou práci ani moc nehledal,tak jsem mu dala tehdy nůž na krk,buĎ půjde do práce,nebo půjdeme od sebe,takže si práci nakonec našel,teĎ změnil práci, pracuje ve stavební firmě jako řidič,je ve zkušební době,pořád má vizi,že půjde podnikat,no,má představu,že bude stavět domy a prodávat,je stavař,ale upřímně nevím,nevím,je dost pohodlný a stavebnictví se úplně moc nedaří.Je toho hodně,co mi leží v hlavě,tak se omlouvám za román.