Re: Zpráva ze snídaně

no mandelinko.. na radu jedné děsně chytré psycholožky, jsme se snažili cca 3,5 letého syna vyhladovět..
no klidně by vyhladověl.. byl v té době jak reklama na hlad a než by snědl něco, co prostě nezná, radši by fakt umřel..
já to vydržela tři dny, kdy nedostával nic jiného než čistou vodu.. a pak už sotva pletl nožičkama.. na radu dětské a potom nové psycholožky jsem mu začala dávat to co jí.. a neslevovat z toho, co už jí.. aby se neomezil..
mimochodem já i manžel jsme jako děti nejedly spousty věcí a teď krom pár výjimek jíme všechno..

synovi extra nevyvařuji.. my máme maso, zelinu a přílohu - on má suchou přílohu a syrovou zeleninu.. my máme těstoviny s omáčkou, on má těstoviny - třeba posypané mákem, když je doma, když ne tak grankem a když ani to ne, tak prostě suché.

nedělá z toho žádnou vědu, že my máme na talíři 10 věcí a on třeba suché brambory.. ani my z toho vědu neděláme..

a mimochodem.. ono to jako vypadá, že dospělí jí všechno, ale co třeba manžel nejí, tak já prostě nevařím.. prostě vařím tak, aby mi to jedli a pochutnali si.. takže osobně ani nevidím důvod nutit jíst dítě něco, z čeho se mu zjevně dělá nevolno.. jako ochutnat ano.. ale u nás nejde nutit ani to ochutnávání, bohužel pak dlouhodobě zvrací skoro ze všeho.. takže lehký nátlak ano.. ale silný nátlak je k ničemu.. a u nás nefunguje ani to podsouvání, podstrčení.. bohužel není do čeho..
on kdo to nezažil, tak to fakt nemůžu tohleto chápat