Přísnost a důsednost ve výchově

Hezké odpoledne,
včera jsem koukala na americkou výměnu manželek (prosím nekomentovat úroveň pořadu-musím vydržet hodinu na rotopedu a když se nudím, tak mě to neba) a byly tam zajímavé protiklady:

Manželka I - majitelka lunaparku, tři malé děti,na můj vkus velmi volná výchova, školní děti "učila" sama po chvílích,jak to šlo. Bydlí v obytném přívěsu, pořádek nic moc, dalo by říci chaos. Děti celý den courají po lunaparku, stravují se ve fastfoodu a samé nanuky,lízátka,zmrzlina.....Společně jen večeří, paní vaří. Večeře probíhá u společného stolu.

Manželka II - velice ambiciozní žena,dům jak klícka. Dvě dospívající holky. Od mala je nutí ke sportům a k muzice, ikdyž holky k tomu mají evidentně odpor. Razí heslo, že píle a důslednost vedou ke kýženým výsledkům.Trénink na můj vkus docela tvrdej, časově náročnej. Jediný volný čas, který holky mají je období večeře, kdy si každá zaleze s talířem do svého pokoje a má alespoň tu svoji chvilku. Nepobrala jsem, jestli je paní zaměstnaná, asi myslím, že ne nebo jen na půlúvazek, jinak by holky těžko stihla rozvážet po kroužcích. Jinak nejen ten sport, ale celý život mají od matky rozplánovaný.

Tak nad tím tak přemýšlím, co je lepší. Já mám děti zatím malé, kroužky mají takové, jaké si vybraly. Syn teda omezeně, ten by si vybral sprtovní všechny. Já bych třeba pro něj ráda viděla nějaký hudební nástroj. Ovšem si nejsem jistá, jak moc bude svolnej.
Jak to máte vy? Nutíte děti do aktivit, které jsou jim vysloveně proti srsti?