Re: puberta a citove vydirani

To je hrozně těžký :-( Když se kousne, tak se prostě kousne a není s nima k hnutí.

Já neřeší s dcerou nijak závažné věci, ale když si nafučí pusu, vím, že s ní nepohnu, takže jí nechám až se odfoukne a naštěstí pak sama přijde a ve většině případů mi dá za pravdu. A sakra si uvědimuju, že mám v tomhle štěstí. nedovedu si představit jak bych reagovala na místě zakladatelky...Asi bych jako první zkusila deportovat dítě k prarodičům, když se nabídli. Změna prostředí, zvyků, možná větší důslednost, možná větší autorita....Pořád lepší než třeba pasťák.

Rozhodně bych ale svoje výhružky dodržovala a snažila se, aby neviděl mou nejistotu...