Re: Pláč "bez příčiny" u dospělého..

Já sem dycky byla drsňák až běda a když přišla dcera, a všechny ty pocity, nedovedla sem si s tím poradit, bulela sem u všeho jako želva. Když sem ji posadila na kolotoč, a ona se tam točila, tak se mně třepala brada. O školkových besídkách ani nemluvím, dcera byla oblečená za berušku a mně tryskaly slzy jak animákovi z Cartoon Network. Pak to ustupovalo, bohudíky. Naposledy sem vybrekávala první školní den, když dcera dostala stuhu že je prvňáček.
Teď už jsem bohudíky normální