Re: Pláč "bez příčiny" u dospělého..

Mám to také a zrovna nedavno jsem si říkala, jestli je to normální. Dříve jsem se docela často vžila do druhých a nechala se ovlivnit v náladě. S tím se snažím bojovat. Dokážu se vcítit do druhých lehounce. Například i ve filmech nebo v divadle - kolikrát jsem měla propocené záda (jak jsem s nima hrála). Jako malá jsem chtěla být herečkou nebo moderátorkou. Nic z toho nedělám. Tak možná, že to člověk nějak víc cítí nevím a když se nikde nevyventiluje, tak je pak přecitlivělý, nevím. Jinak také brečím, například na aktivu, když učitelka syna chválí a já vím co je za tou pochvalou práce. Nebo když někdo pochválí mě, tak to mám též na krajíčku. Nevím, můj táta vždycky koukal stranou a nemohl mluvit, tak je to asi dědičné.