Re: Pláč bez příčiny u dospělého

Nepřijde mi to jako společenská norma, ale u konkrétního člověka záleží na tom, jestli je to novinka nebo jestli takový ten člověk byl odjakživa. Zažila jsem obdobné chování u člověka, u kterého proběhlo psychické zhroucení (bylo to s určitým časovým odstupem od velmi zásadní životní ztráty). Člověk, u kterého to do té doby nebylo obvyklé, najednou plakal u věcí, které ani nebyly dojímavé, opravdu bez důvodu, nebyl schopen to ovládat.

Pokud se spíše jedná o osobu trvale celoživotně přecitlivělou, možná i v určitém smyslu slova nesamostatnou (jestli za sebe nic nevyjedná), s "dojímavostí" asi nikdo nic neudělá, ale ty stresové situace různého oficiálního jednání by se určitě daly trénovat.