Alfo,
no v bytě jsme měli tři...a kocoura (ale nechodil ven). V baráku jsme měli (doma) ty pejsky čtyři, teď už máme jen dva....
A jak pejsci stárnou, člověk řeší úplně jiné věci než to, jestli se někdo zul
. Už jsem to tu kdysi psala, když nám "odcházela" nejstarší fenka, ta už ani ven chodit nedokázala, prostě chtěla být s námi v patře a venčila se hodně často, po schodech už sejít nedokázala, tak tu jsem ještě v patnácti letech naučila chodit na bedýnku, takže alespoň loužičky nebylo potřeba tolik utírat, ale sbírat po ní prostě bylo potřeba...
Je to nepříjemné, ale zase abych ji kvůli tomu utratila o víc než rok dřív, než skutečně přišel její čas, to jsem fakt nemohla...takže fakt zlatá předsíň, kde se jen chodilo v botách
.
No a už to máme za sebou s druhou a teď bohužel začíná třetí...v létě bude fajn, protože byude moct být pořád otevřeno, na schody také ještě zvládá...ale třeba celou noc už nevydrží, no....tak holt opět utíráme, sbíráme...a nejspíš i na tu bedýnku s kočkolitem zase dojde....
Pro někoho naprosto nepředstavitelné....
No a někdo to prostě bere....a mám třeba kamarádku, která mi tyhle stárnoucí pejsčí babičky jezdí hlídat a uklízí po nich, jen abychom my mohli na dovolenou a pejsci mohli zůstat ve svém domě...a jezdí sem i se svými dětmi (nejmladší je teď čtyřletá) a bydlí tu a je jí tu dobře, přitom doma to má úplně jinak, sama si psa nepořídí....
A to je taky různé...už se tu řešilo, že někdo nemá rád návštěvy obecně, někdo nemá rád, když u něj někdo přespává nebo někde nerad přespává....a my s touhle kamarádkou klidně u sebe vzájemně bydlíme, když to zrovna vyjde...i se všemi dětmi...víc ona u nás než my u nich, ale prostě klidně sneseme společnou domácnost a dokážeme se vzájemně přizpůsobit i třeba týden, dva.....