Re: Nároky a zklamaná očekávání

jak bych ti to....

...hele, my měly s mojí sestrou nejlepšího dědu pod sluncem. fakt. milovala jsem ho víc než rodiče. starali se o nás s babi od mala, o mne ještě mnohem víc, sestra k nim chtěla míň, byla tatínkův mazánek. vodil mne do školky, školy i z nich, jezdil se mnou na výlety, chodil na houby, vyprávěl každý večer hodinové boží pohádky, byl ÚŽASNEJ. umřel, když mi bylo dvanáct

A jelikož jsme měly tak božího dědu, otce našeho otce, nějak jsme očekávaly, že náš otec bude to samé. není. a hrozně nás to mrzí, že naše děti takovýho dědu mít nebudou. a že on své vnouče nevyhledává, a když si ho náhodou jednou za půl roku na půl dne vezme, je naštvanej, co je to za haranta, co nesedí v jednom roce způsobně u stolu.

takže jo, čekaly jsme to a je nám líto, že to nemáme