Re: Jak se vyrovnávat se zklamáním od blízkých lidí

Kudla2, nepřijde mi to málo. To jsi špatně pochopila. Takže už ji neobtěžuju jejich přítomností, abych ji neomezovala.

Proč mě to vadilo, ale ve chvíli, kdy ona po mě chce termín, aby s tím počítala....to určím 1/2 roku dopředu.Ona si to napíše, jo skvělý, nebo se jí plně přizpůsobím což byl ten poslední případy každý rok.....já zakoupím 3-4 tábory pro každé z děti. A ona si odjede v termín, který si sama určí na dovolenou, tak to je pro mě nepřijatelná nezodpovědnost.....kór, když věděla, že tenkrát jsem neměla ani den dovči.....vyřešil to člověk, který nemusel a ze dne na den si je odvezl....já bych je asi nechala doma samotný 4hodiny doma. A chodila v 4hodiny do práce.

Nesnáším takovýhle přístup víš.......a byli to jediný dny kdy s ní za ten rok bývali.......už dávno si nemyslím, že babičky se nad vnoučaty rozplývají, ale ......
(ale oni si oba prostě narušili vztah se svými vnoučaty a já to za ní žehlit odmítám......)

A syna staršího znechutili asi před 4lety.....tak, že s nima nechtěl být vůbec.....jsem mu říkala, že holt to musí zkousnout....

Rozhodně si nemůže stěžovat na to, že bych jí je tam cpala pořád.....ani jeden víkend nic......

A před 3lety pronesla takovou drzost, na mojí prosbu, že jsem se měla co držet, abych ji něco neřekla, co by mě pak mrzelo......zajímavý je, že nic takového neřekla mé sestře letos v létě....a šla udělat dokonce hned 3x to co já po ní vlastně taky chtěla.....(jo pravda, já neudělala takovou hyster. scénu nehodnou podle mě dospělého člověka)

Kdysi jsem četla, že pro zdravý vztah mezi babičkou a vnoučaty je nějakých 20% dní z roku...... přišlo mi to blábol, ale když to vidím......tak už mi to nesmysl nepřijde.....