Re: Jak se vyrovnávat se zklamáním od blízkých lidí

Ja teda nevim. Jak tu ctu ruzne prispevky a temata - nedovedu si predstavit takove vztahy mezi rodici a dospelymi detmi.

Od rodicu se ocekava, ze budou prispivat, a to nemalymi castkami, protoze takhle se to v rodine ma. Babicky maji hlidat deti, kdy se to mladym hodi, a to casto, hlavne pres prazdniny nebo v dobe nemoci, vyzvedavat deti ze skolky/skoly, vodit na krouzky, byt k dispozici, kdykoli je potreba. Takhle se to ma, jak pisete.

Ale nemaji do niceho kecat. Jak neco podotknou, co se tyce ditete nebo cehokoli, co dcera/snacha rekne/udela/jak vychovava deti, uz je ohen na strese.

Ja tohle proste vubec nepochopit. Moje maminka ani nemela moznost mi nejak pomahat, ale mne by ani nenapadlo to od ni nejak ocekavat. Moje 4 deti se staraji o sve deti sami, zadne hlidani neocekavaji, zadna vnoucata nejezdi na prazdniny bez rodicu ke mne nebo k druhym babickam. Proste deti si to zaridi, jak to jde. Vsechny pracuji na plny uvazek, zrovna jako jsem delala ja. Nikdo z nich neocekava, ze je budeme dotovat, a to ani na studiich, proste se zaridili, jak mohli. Na bydleni si pujcili penize, ktere budou leta letouci splacet, zrovna jako my, protoze nam taky nemel kdo co dotovat.

Do niceho jim nekecam, svuj nazor projevim na vyslovne pozadani, at se to tyka cehokoli. Totez delala moje maminka i jini pribuzni v Cechach (o druhe strane nemluvim, ale taky se do niceho po objasneni nepletli).

Ale tak to mame my. Pisu to jen proto, ze mne pokazde zaujme, jak se od rodicu ocekava vsechno mozne a jak si hned stezujete, kdyz to neudelaji nebo kdyz projevi svuj nazor. A jsem hodne rada, ze to takhle nemame.