Re: Nedokážu, co se po mě chce

Jsi hrozne silna a statecna, ze tohle zvladas kazdy den. Musela s chlapeckem udelat velky kus prace a musis mit v sobe neuveritelne odhodlani. Chtelo by to vice odpocivat a myslet na sebe i kdyz je to tezke. Ja mam syna "jen" dysfatika s ADHD, ale vcera byl asi nejaky spatny den. Byla jsem uplne vycerpana, mela jsem chut nekam zalezt a brecet. Pritom to objektivne nemam tak tezke. Syn dela male pokroky, ale porad nekdo u nas breci nebo rve, prostredni syn bojkotuje logopedii, ignoruje vse co po nem chci. Furt lita a skace a necim boucha a mlati do veci, cmara po vsem, nalakoval si nehty na nohou, venku utika a neposlechne, kdyz ho zavolam neprijde. Na vsechno rekne "veliky kluk umi sam" a bezi do silnice. Furt vrta do nejmladsiho a ten pak breci. Vcera uz toho bylo hodne. Mozna nejake erekce na slunci. Navic syn s neznameho duvodu hrozne smrdi. Sprchuju ho rano a vecer mezi tim ho nekolikrat myju a pokazde po wc ruce. A on stejne za chvilku prijde a smrdi takovym sladkym pachem. Jen on nikdo jiny. A nevim z ceho. Krev, moc, stolici ma v poradku. Mam pocit, ze jsem blazen.