Nezačínáte náhodou někdo, stejně jako já, pociťovat, že už toho bylo dost a přitom ještě nic nezačalo?
Jak se na nás valí ty stromečky od Dušiček, z každého obchodu přetékají adventní sračičky made in China, denně x článků na internetu, která barva stromečku je módní, tisíce reklam na vysoce kvalitní zboží, besídky, koncerty, trhy v každé bezvýznamné obci, dárečky učitelům, spolužákům do družiny, kolegům, povinné cukroví do školy...Předpověď že bude sníh, pak že nebude, nakonec obleva...
A z adventního období je najednou kolotoč starostí a povinností.
Mám toho všeho dost. Na cukroví se nemůžu podívat a to ani nevím, jak chutná to, které jsem včera promazala a ozdobila polevou. Dělá se mi z něj mdlo
Jako malá jsem milovala stromečky a jejich zdobení, mým dětem jsou stromečky putna, kdybych si omotala svítící řetěz kolem palice, bude jim to jedno.
Dcera ještě možná, syn nám na stromeček řekne, že je hnusnej a přeplácanej. Ale zdobit sám dle svého vkusu nebude, protože "Jsem strááášně línej..."
Dnes jsem měla emoční výlev, že na to všechno kašlu, že vážím před Vánocemi jako loni po Vánocích. Včera jsem teda šla 6 km do družiny pěšky a dneska jsem byla 5 km běhat.
Ale jo, je mi trochu líp.
Dárky ještě nemám, asi pojedu na nákup dnes večer ( dcera má spaní ve škole).
Na Boží hod máme jet daleko za rodinou tchyně. Pro mě cizí lidi, vůbec se mi tam nechce.To zas bude...Doufám, že chystají k obědu kačenu
Tak pěkné Vánoce všem!