Re: Dokážete žít v přítomnosti?

Jo, takhle poslednější čas tak nějak žiju...ne že bych neplánovala dopředu, určité věci se promyslet a naplánovat musí, ale tak nějak netrvám na tom, aby se pak opravdu děly tak, jak jsem si naplánovala...protože leckdy prostě určité věci vyplynou jinak, povětšinou mnohem líp a splavněji...
Už prostě do toho žití nedávám tolik svojí vůle, a že jsem jí měla spousty...
Teď víc pluju s přítomným okamžikem...často se rozhoduju "z přítomnosti" a bývají to ta nejlepší rozhodnutí.
Jde mi to u různých i poměrně podstatných věcí, krom jediné...pro mne jakoby životně důležité, tam mi pořád to "puštění" té věci z rukou trochu drhne...ale posuny vidím i tam.

Je to teda hodně uvolňující a osvobozující, řekla bych.