Re: platy učitelů

Posuzování kvality práce učitele podle výsledků žáků v testech vede jen k výuce zaměřené na zvládání testů, což není cílem základního vzdělávání.

Dávat všem stejně samozřejmě nemotivuje.

Problém učitelské práce je, že její kvalita není měřitelná. Padlo mnoho návrhů, jak řešit různou kvalitu výuky. Ale už sám pojem kvalita výuky je něco, co ještě nikdo nedokázal definovat, prostě proto, že každý si pod tím představí něco jiného. Včetně různých výstupů. Takže zatímco jeden rodič očekává, že dítě bude umět odříkat obsahy učebnic, jiný očekává, že to dítě ve škole bude bavit, naučí se psát bez chyb, spočítat si výplatu, ale jinak spíš ty praktické věci, a jiný zase bazíruje na co nejvyšší úrovni cizího jazyka, ale je mu fuk, že neví, jak funguje topení nebo kladka. A podle toho, jak se právě ten jeho požadavek škole (učiteli) daří naplnit, tak posuzuje kvalitu školy, učitele, výuky. A každý z těch požadavků je oprávěný, některé se ani nevylučují, některé ale až tak slučitelné nejsou.

Výsledky jakýchkoliv testů sice částečně záleží na znalostech, ale velký vliv má také znalost druhu testu, způsob zadávání, formulace otázek. Takže ať už jde o jakékoliv testy, ověřovací nebo přijímačkové, vždycky výsledek ovlivní cílená příprava na druh testování. No a pak by za nejkvalitnější byli považovaní učitelé, kteří nedělají nic jiného, než že učí děti, jak projít testem. Využitelnost takto získaných znalostí je poměrně malá.

Školy jsou financované podle počtu žáků (od toho se odvíjí počty tříd a tedy učitelů, na tyto počty pak škola dostane přidělené peníze). Čím méně tříd a učitelů při určitém počtu žáků, tím větší možnost učitele odměňovat (motivovat) nad rámec nárokové složky platu. To nahrává přeplněným třídám. Jenže výsledky sebelepší práce učitele v přeplněné třídě jsou většinou mnohem slabší, než výsledky třeba i průměrné práce ve třídě s polovičním počtem žáků. Takže lépe pak může dopadnout, a často i dopadá, učitel, který sice nedělá nic moc, ale ty podmínky pro práci má luxusnější.

Vše se odvíjí od očekávání rodičů. Ne že by si měli rodiče diktovat, co se bude na které škole učit, ale na základě jejich požadavků by se klidně školy mohly profilovat. No a pak by se v rámci jedné školy už snáze ukázalo, kdo odvádí lepší práci, protože rodiče, kteří by dali dítě do školy, která odpovídá jejich požadavkům, by měli možnost vyjádřit spokojenost s naplňováním svých požadavků.

Bohužel ani tohle není řešení, protože to komplikuje fakt, že leckde je dostupná jen jedna škola, a pokud se očekávání rodičů míjí se specidiky školy, je to prostě problém.

Takže se kvalita učitelů stále měří jen odučenými roky, správně vyplněnými papíry a počtem absolvovaných co nejlevnějších školení. No a to je ještě mnohem horší, než když berou všichni stejně .