Re: Něco do pranice - feminismus jako strategie nepřitažlivých žen

Liško,

aha, už jsem si to našla.

Já si taky myslím, že ta touha po rodině je víceméně vyrovnaná, možná u žen se to více manifestuje navenek.

Ale určitě si nemyslím, že by práce byla jen náhražka za rodinu nějak výrazně jinak u ženy a u muže. A že by to, že zůstane doživotně sám, bylo výrazně "bez následků" pro jeho duševní stav, jak u ženy tak u muže (jak tam říkal, že u mužů to je bez následků, tak si myslím, že není).

Vlastně neznám moc lidí, kteří by zůstali doživotně svobodní a bez rodiny, takže nemám moc srovnávací vzorek. Znala jsem jednu ženu a jednoho muže, tu ženu to, že nemá rodinu, asi trochu mrzelo, u toho muže nevím, oba se hodně realizovali v práci, oba byli svým způsobem trošku "zvláštní", oba hodně inteligentní a oba žili v dost velký špíně (i na můj vkus, a to už je co říct).

Tak nevím, moje malý srovnání vyšlo v podstatě fifty-fifty, ale není to reprezentativní vzorek.