Re: Jak jste se vyrovnávali se smrtí přátel?

No právě že i mně vážně onemocněla mamka a zažila si také měsíc v nemocnici s ozařováním, chemo naštěstí jen jedno.
Takže jsem doma mamce i vařila ( dělalo se jí z těch jídel v nemocnici zle)a dvakrát týdně jezdila za ní. Jinak denně jezdil děda a taky vařil ( je v důchodu).
Takže se snažím u našich být často, člověk nikdy neví, na jak dlouho budeme ještě spolu.
Štve mě, že jsem nebyla víc i s tou kamarádkou.