Re: Manželství jako oběť a závazek

Epepe, to je určitě případ od případu.
Důležité je i, co mu to přináší...jestli jen těch 10-20% jako doplněk k "domovu", nebo si opravdu dokáže představit změnit VŠE, i tu jistotu doma, opustit domov, děti a zůstat JEN s tou novou láskou.
Někteří chlapi tohle někdy neumějí domyslet.
Jak dlouho se znají, jak často scházejí, co je na "ni" super...jestli zná i ty druhé stránky...
jestli vyzkoušeli i to normální žití aspoň třeba na dovolené, případně se setkal s jejími dětmi, vnoučaty, příbuznými...?
Podle mě čím starší, tím hůř se mění...pokud je žena normální a zestárli vedle sebe...možná to zjistí, až se odstěhuje, jak moc je žena pro něj potřebná a jak málo ji vnímal.

A celkově - často pokud by muž věnoval tolik času, péče, obdivu a tak...své ženě, mohla by být jeho "milenkou" i ona...pokud jí nedává pozornost a péči, chřadne...a stává se pro něj možná ještě neatraktivnější. Pro ženu je zájem (jejího) muže jako živá voda. A že by muž uměl dávat oběma, ženě i milence, to asi dlouhodobě ne e.


A ad oběti...myslím, že oběti typu "obětuji pro tebe svůj život i když od tebe nic nedostávám" do vztahu nepatří...závazky jo...ale ne takové "navždy tvá", to samozřejmě nikdo nemůže vědět.
Ale kus snahy do partnerství určitě patří...a taky je dobré si uvědomit, že v dlouhodobém vztahu jsou téměř vždycky krize, a někdy hodně dlouhé a těžké. že by bylo partnerství jen sluníčkové 50, 60 let, to asi jsou výjimky...