Re: Vztah s hodne obeznim muzem.

Žženo,

ne, to je naprosto neopodstatněná vztahovačnost a už mi to leze na nervy, připadám si jako v argumentaci s Monty ohledně "blbečků na základní škole", kdy ona do omrzení tvrdila hovadinu, kterou se jí ostatní do omrzení snažili vyvrátit.

Asi se mi nepodaří ti to vysvětlit stejně jako se nepodařilo vysvětlit Monty, že si opravdu nemyslíme, že "na základní škole jsou samí blbečci", ale přesto se o to pokusím.

Ty patrně uvažuješ v intencích "viny" ("sám si za to může") a toho, že jediné správné je být dokonalý, každý se o to musí snažit a když se nesnaží dost, tak je špatnej. Nebo aspoň tak mi to z toho, co furt píšeš o "vadách" a "charakteru" vyplývá.

Ale pochop, že ne každej to má takhle hozený. Já si myslím, že dokonalý nejsme nikdo a nemáme ani tu povinnost, a tloušťka/kouření/špatná fyzická kondice/to, že neumíme anglicky, jsou příklady takových nedokonalostí. A ty nám můžou a nemusejí vadit, a je zcela legitimní, když nám vadit nebudou. Jsem já snad charakterově vadná, protože mám přes 90 kilo (mimochodem, nebyl by to trošku protiklad, abych tady přiznávala svou vlastní nedokonalost v tomto směru a zároveň hlásala, že mám kvůli tomu blbej charakter)? Nebo že jsem se nenaučila anglicky?

Takže to, že někdo "tlustej bejt chce" nebo "na to kašle" považuju za ZCELA LEGITIMNÍ VOLBU, aniž by to mělo jakýkoli vliv na charakter toho člověka. Je to už konečně jasný? Asi jako když někdo kouří, tak by možná z hlediska jeho zdraví bylo lepší, kdyby toho nechal, ale z hlediska jeho CHARAKTERU tam žádný rozdíl nevidím.

Ale my se tu bavíme o tom, že někdo zhubnout (nebo přestat kouřit, aby to bylo názornější) CHCE. Je jasný, že to není úplně jednoduchý, kdyby bylo, tak bychom byli samí hubení nekuřáci. Ale není mi jasný, kdo jinej by to za něho v tom případě měl udělat, než on sám, a to včetně toho, že když se mu to nebude dařit, tak se někam obrátí o pomoc?

A hlavně mi na tom není jasný, co by se tady dalo vyložit jako "vada charakteru"?