To mi povídej o ceskych soudech. Mam dedictvi, kde chlapek Cechoamerican nekdy v 90. letech si pujcil asi 16 milionu (presne nevim) a rucila mu za to jedna katolicka farnost. Jak se mu k tomuto kroku podarilo farnost premluvit, je mi zahadou.
Chlap sbalil miliony a zmizel do Ameriky. Od roku 2001 probihaly soudy, které všechny katolici vyhrali, ovšem nic se nedelo. Chlap v roce 2009 v USA umrel. Nase soudy to zjistili 2016 a hodili mi na stul k projednani dedictvi.
Dluh se mezitím spolu se vsema urokama a penalema a pokutama vysplhal na 100 milionu.
Americke deti vesele v USA dedily v hodnote 5 milionu dolaru. Ceskym soudum se vicemene všichni vysmivali, nejdriv sam chlapek, pak jeho deti, ze je nezajima, co v Cesku udelal, ze o tom nic nevedi, tak nic platit nebudou.
Od roku 2016 me soudy (které 7 let nezjistili, ze chlap je mrtvy) co 3 mesice uhaneji, co s tou kauzou delam, ze jim tam vznikaji prutahy ve spisu a oni nevedi, kdo jsou pravni nastupci (tedy, kdo jsou dedici) a s kym mají teda v rizeni pokracovat.
Americke deti na me samozrejme prdi a nespolupracujou, ale podarilo si mi zjistit, ze chlapek mel v CR 2 sady (dle posudku asi za 250 tisíc), naky maly zbytek na uctu, obchodni podíl ve firme v likvidaci a stavebni sporeni asi 40 tisic. To mu ovšem zbachnul exekutor, protože chlap dluzil pojistne u VZP.
Nakonec jsem zjistila, ze zadne pojistne nedluzil, neb ho VZP vypočítala za dobu, kdy uz byl mrtvy. Napsala jsem exekutorovi, at peníze navali do zavery (kvůli nepritomnym dedicum) a ten poslal asi 17 tisíc. Když jsme se ho ptala, kde je ten zbytek, tak dotlacil ještě asi 20 tisíc s tim, ze ty ostatní peníze si nechal jako svoje naklady.
Katolici mezitím prohrali soud v USA s tim, ze to zvyseni je nemravny (na druhou stranu dluh je vice nez 20 let stary). Co tedy cekaji od ceskych soudu, a jak si predstavuji vymozeni i kdyby vyhrali, to nevim.
Spis mi tu furt lezi, ma uz 2 a pul tisice stran, probehlo několik dotazovani na soudy v USA, jak dedictvi tam dopadlo, několik pokusu o doruceni do USA, kdy se deti samozrejme doruceni vyhybaji.
Nakonec jsem použila starořímskou zasadu "Semel heres, semper heres" tedy jedou dedic, navždy dedic, coz znamena, ze jestliže uz nekdo jednou po nekom dedil, tak najednou nemůže nededit a dedictvi detem potvrdila rovnym dilem.
Jestli tato zásada plati i v tom konkretnim americkem state (kazde dite zije v jinem) mi nikdo nebyl schopen potvrdit. Zaverem vseho se mi usneseni povedlo dorucit jen jednomu z deti, 2. se odstěhovalo. Takze usneseni není pravomocne, neb jeste nezacala bezet lhuta k vypoctu pravni moci. Kdyby se aspoň podarilo dorucit a deti se odvolaly, aby to vyresil odvolaci soud, ale takhle je to na mrtvem bode a vůbec nevim, co s tim mam delat dal. Notari, co jsme tu měli na kontrole, se shodli, ze tuhle kauzu nemá nas notar sanci do duchodu vyresit.
Naklady na znalecne, preklady, dorucovani a opatrovníka nepritomnym dedicum uz jdou do desetitisicu + nase odmena nakych 8 tisíc, co nam samozrejme nikdy nikdo nezaplati.