Re: Kterému z rodičů byste svěřili dítě do péče - modelová situace

Ta otázka je pro laiky naprosto neřešitelná,

protože ad a) bych měla vycházet jen z toho, co píšeš - sama píšeš, že neznáš spis a bulvár je ptákovina
a ad b) popisuješ rodiče A jako zázemí a rodiče B jako únosce, u kterého si dítě zvyklo.

Dítěti lze jemným psychonátlakem vymýt mozek až tak, že má-li jít k rodiči, co s ním nežije, co se ničím vůči němu neprovinil (jen se rozvedl s rodičem), tak je mu až fyzicky špatně. Může být, popisuji, co jsem viděla.

Resp. je mu špatně při návratu zpět, protože je zpovídáno, vytěžováno a podrobeno výslechu a otázkám, odpovědi na něž jsou patřičně komentovány.
Takže k rodiči, u kterého byl (mně se příčí první a druhý rodič) kontakt je problém. Ale ten problém je na konci toho řetězu, kde je ten kontakt komentován. Může být, popisuji, co jsem viděla.

Strašné, příšerné, vyděračské, ale tohle dělají rodiče svým dětem ve snaze ublížit bývalému partnerovi. To by asi Kambala uměla vysvětlit o dost líp.

Po zásahu právníků a soudu, co tuhle situaci měl před sebou (a navrhoval velmi hnusná řešení).. zavládlo slunce, klid a dohoda. Z rozvedených manželů jsou najednou pomalu přátelé, ale hlavně partneři při výchově dětí. Přestali si podrážet nohy. Děti jsou spokojené a o to šlo od počátku...


Proč tohle lidé ve snaze ublížit bývalému partnerovi dělají svým dětem.. asi nedovedu pochopit. Anebo proč si myslí, že u nich bude dětem líp, když neuvidí tátu/mámu? Láska je přeci nesobecká. Chce, aby byly šťastné. Tedy měly by být. A pokud spolu nedovedou komunikovat, měli by se snažit, protože dítě.. o to přeci jde.