Re: Kam všude chodí děti nemocné

Taj, tehdy jsem netušila, že by dítě k zápisu nemuselo osobně, resp. všechny děti tam tehdy byly osobně asi, dokonce v té horečce jim tam syn i recitoval nějakou básničku, něco kreslil, zpíval atd., byť to asi nutné nebylo - v té škole byly naprosto nulové nároky po celých 5 let docházky, takže asi i kdyby tam při tom zápisu jen seděl a zíral a nevydal hlásku, tak ho vzali také...,tehdy jsme tam šli z toho důvodu, že jsem na tu školu strašně chtěla a mylně si myslela, že ta škola je fajn a bála se, že když půjdeme k náhradnímu termínu, tak třeba bude nižší šance na přijetí (nebyli jsme spádoví)...no a "co z toho měl..." - no ze zápisu žádné trauma ani zdravotní následky ne, ale z úspěšného přijetí na tuhle nejhorší školu ve vesmíru pak měl 5 let zkaženého života, nechuť ke škole, zatlučená jakákoliv kreativita,zcela vymizelá snaha o nějaký výkon, absolutně nulové znalosti i dovednosti ve všech předmětech,do života nezískal na té škole vůbec nic, kvanta hádek doma, z mé strany spoustu vzteku, nadávání, slz, zoufalství a vyčítání si, že jsme tam vůbec chodili a následně takovou šílenou dobu setrvali, moje i jeho doživotní nenávist k učitelce 4. a 5. třídy a moje sesypání se po té 5. třídě...celkem úspěšná nadílka "radostí" což. Ale už je to minulost, na kterou se snažíme oba zapomenout, to jen teď jsem si na to vzpomněla, v rámci tohoto tématu a fakt věřím, že tehdy ty horečky bylo znamení shůry ať tam nelezeme... teď už je mu na jiné škole blaze