O zkř. lateralitě (ZL) nevím pokolikáté..

Když jsem začala učit v dys. třídě a poučená z VŠ (sice málo ale přece) se jala sledovat v papírech z PPP u dětí jejich lateralitu, došlo mi, jak se zkřížená lateralita významně podílí na celkovém obrazu dítěte (teď mě omluvte za ten výraz, prostě mě nic jiného nenapadlo, ale nemyslím to špatně). Ony děti na tom byly motoricky výrazně hůře než jejich "normální" spolužáci. Brzy začaly kolegyně nosit třeba práce nebo vyprávěly o dětech, které měly zcela evidentně znaky ZL. Vždycky koukaly, když jsem si zkusila tímto směrem tipnout a ony to pak v papírech našly. To samozřejmě nepotvrzuje, že to spolu nějak přímo souvisí, taky to mohla být náhoda. Taky jsem ještě v žádné odborné knize nečetla nic, co by bylo na 100 %. To ani nejde, víme toho o lidském mozku tak málo... Nechci tu tvrdit, že ZL souvisí s dyslexií, jen myslím, že je jí věnováno VELMI málo pozornosti a to ke škodě dětí. Vložím sem pár úryvků z různých odborných textů věnujících se této problematice.Třeba vás zaujmou.Všechny se dají najít na netu.

Při čtení textu člověkem se zkříženou lateralitou, kdy vedoucí oko je levé, přichází vnímaný text zakódovaný do nervových vzruchů převážně do centra zraku v pravé hemisféře. Ovšem pravá hemisféra není tak dobře vyvinuta pro porozumění verbálním informacím. A proto dochází zcela jistě k tomu, že informace s verbálním obsahem jsou převedeny přes corpus callosum do hemisféry levé, kde teprve dochází k úplnému a přesnému dekódování a tím také k pochopení verbálních informací. To, že k tomu dochází, je asi dáno fylogenezí, ale od toho nyní odhlédněme. A jestliže dochází k předávání – převádění informací verbálního obsahu z pravé neřečové hemisféry do levé řečové, znamená to rovněž, že cesta vedení je delší a složitější. Snáz tak dojde k nějakému porušení, chybě v přenosu a také v dekódování, a tím také k následné a výsledné chybě v konečném projevu žáka. Platí to při učení, psaní i při pouhém opisu, počítání, mluvení, pohybové aktivitě a dalších projevech, které zde jen naznačím pro stručnost sdělení.
Není divu, že děti se zkříženou lateralitou mají mnoho velmi podobných obtíží ve školní práci. Nejde však o dyslexii, i když problémy se podobají i dalším specifickým vývojovým poruchám učení. Mnohdy se zároveň objeví také syndrom lehké mozkové dysfunkce. Nejde mi o to, co je diagnosticky základní, primární apod. Jde mi o zcela praktickou stránku zkřížené laterality, která se u dětí v poradnách často vyskytuje. A navíc zjištění laterality je přece tak snadné a rychlé a může být dále východiskem k rozšíření diagnostiky. A hlavně snad výhledově k upřesnění diagnostiky, pokud jde o uvedení příčiny. Výčet nejrůznějších projevů a příčin potíží, kdy se nenajde žádný jiný etiologický činitel než zkřížená lateralita, je obšírný. Nabízí se zde myšlenka snadné a jednoduché diagnostiky rodiči i učiteli, ale snadno si domyslíme, k čemu by to mohlo dovést práci s dětmi. Ovšem že se může objevit snaha využít znalost problému ve vlastní prospěch samotným dítětem – např. v pubertě.
Navíc u zkřížené laterality typu LxP, kdy vedoucí ruka je levá, kdežto oko pravé, je v praktických činnostech důsledek pro dítě mnohonásobně těžší.

Jedinci s tzv. “zkříženou lateralitou” (např. s latentním strabismem) vykazují určité odchylky v motorickém chování. Jak v positivním smyslu, kdy se jedná o špičkové sportovce, tak i z pohledu častých muskuloskeletálních změn z přetížení.
V exprimentu jsme kinematicky sledovali chování páteře a pohybových sektorů hlavy, hrudníku a pánve při stoji na jedné noze ve třech situacích: (1) při otevřených očích, (2) při otevřeném pouze dominantním oku a (3) při zrakové orientaci nedominantním okem.
Kinematické záznamy u 135 mladých zdravých dobrovolníků ve stoji na jedné noze v těchto různých situacích vizuální kontroly postury vykazují statisticky významné souvislosti mezi stranovou dominancí oka a charakterem reakce pánve a páteře. Odlišná je zejména skupina probandů s tzv. nevyhraněnou (konkrétně zkříženou) lateralitou oka a končetin.

Stanovení 16 základních typů charakterizuje laterální oblasti pro možnou psychologickou eliminaci laterálních obtíží, pro pedagogicky orientovanou reedukaci, eliminaci laterálně podmíněných dyslektických obtíží. Pomocné laterální typy jsou určeny pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost, pro každodenní praxi a neřeší tolik diagnostiku laterální orientace mozkových hemisfér. Výhodou nové typologie je možnost statistického zpracování získaných dat. Zejména se jedná o vyhodnocování zjištěné laterální orientace jednotlivců, skupin, o plánování požadovaných, očekávaných transformací, o sledování průběhu laterálních změn, eliminace laterálních obtíží.
Pozitivním přínosem je zjištění, že obtíže na laterální bázi lze eliminovat nejen psychologickými, ale i dalšími speciálními metodami prostřednictvím odborně erudovaných psychologů, pedagogů, lékařů, kineziologů, logopédů.

Pilotní výzkumy byly uskutečněny ve školním roce 2000/2001 a jejich praktický přínos je zřejmý. Konečným efektem u diagnostikovaných osob se stala skutečnost, že po cílené změně (reedukaci) zjištěné nežádoucí laterální orientace, struktury dochází k eliminaci laterálně podmíněných obtíží, dochází ke kvalitnějšímu využívání intelektových předpokladů. U školní mládeže zaznamenáváme zlepšení v oblastech učení, chování. Pilotní diagnostická šetření s následnou reedukací byla uskutečněna na věkové úrovni od 5 let do 15 let.
V oblasti sledování LSPSIDO dětí u namátkově vybraných tříd dvou základních škol v Krnově (201 dítě ) byl mj. zjištěn výskyt tzv. klasické zkřížené laterality (R x O) u 31,8 % dětí, zkřížené laterality (R x O x U) u 20,4 %, laterálních předpokladů pro funkční negramotnost u 16,9 % dětí. Zajímavě dopadlo srovnání se zjištěním MUDr. K.Maceka u skupiny 747 dětí, které jsou uváděny v manuálu testu laterality (T 116) autorů Žlaba, Matějčka. V oblasti zkřížené laterality zjistil zkříženou lateralitu (R x O) u 30,9 % dětí.
Nově strukturovaná typologie laterality (LSPSIDO) se již nyní stává užitečným nástrojem v diferenciální diagnostice nejen pro obecné psychologické či pedagogické poznání, ale zejména pro vznikající laterální psychologii a pro pedagogiku denního života. Nabízí se nám široké využití v oblasti průmyslu, dopravy, školství, zdravotnictví, sportu apod.
Víme, že intelektové předpoklady člověka nejsou vždy zcela využívány, rozvíjeny, že se nacházíme na začátku nového poznání. Je zřejmé, že dalšími výzkumy můžeme systematicky rozlišit, zkoumat a se znalostí i eliminovat celou plejádu na laterální bázi determinovaných omezení, obtíží. Nejen psychologii se tak nabízí nové paradigma v oblasti rozvoje intelektových předpokladů člověka třetího tisíciletí. Jeho pojmenování je laterální psychologie.

Na stránkách např. http://www.dyslexia-at-bay.com/edupsy.htm se uvádí, že 45% dětí s SPU nebo dyslexií má ZL.