Re: Mám plné zuby svých dětí

nečetla jsem diskuzi, ale tak z mojí zkušenosti.
Zklamání z toho, že nezvládly školu není na místě. V tomhle věku to "neudrží". Já jsem přesunovala děti do distančního vzdělávání v sedmé třídě (dávno před covidem) - do zavedené funkční školy, s jednotnou platformou - a škola měla jako podmínku, že děti budou mít svého "learning coach" - dospělého, který nepracuje a může se jim přes den věnovat. Oběma dětem trvalo řádově tři měsíce, než si se systémem (funkčním, zavedeným, konzistentním) sedly a přestaly se stávat věci jako že najednou v pátek v jedenáct v noci panika, protože do půlnoci byl termín na odevzdání zápisu z laborek, slohovky, čtvrtletního testu a výtvarného projektu (na ty věci měli žáci týden a více).
Děti se musely NAUČIT kde a jak si to hlídat a naučit se práci si rozvrhnout a rozmyslet (ono snažit se udělat test z matiky v pondělí, když se ve středu teprve bude probírat látka testu taky není ideální). Musely se naučit komunikovat s učiteli (a první emaily jsem s nimi psala já, protože to, co vyplodily bylo tak akorát na to, aby toho učitele naštvaly), musely se naučit, jak se co dá opravit atd.

Nepořádek, neuklízení atd.... jestli žiješ v představě, že jinde puberťáci s písní na rtech myjí nádobí a uklízí své pokojíčky a ještě se chodí maminečky zeptat, jestli nechce s něčím pomoct, tak tě ujišťuji, že nikoliv.
Pokud manžel chce po nich uklízet, tak bych v tom nechala vymáchat manžela. Jeho boj - jen bych trvala na tom, že některé věci budou uklizené a srovnané (např. jak mám vařit večeři, když není vyklizená myčka a dřez je plný nádobí a linka plná drobků) - ale kdo to kdy a jak uklidí bych neřešila.

Jinak psala jsem to tu mockrát - nám pomohl "rozvrh" - děti měly každý jeden den v týdnu za úkol úklid kuchyně, jednou týdně koupelnu a obývák (to si střídali - jeden týden dělal jeden koupelnu, druhý obývák a další týden naopak). Ušetřilo nám to kecy typu "proč zase já" a "on/a nedělá nic". Bylo to jasně daný.
A každý pátek se vyplácelo kapesný, a za "kecy" a nevykonání práce se strhávalo (v řádu čtvrtina kapesného). Z nějakého důvodu strhávání z kapesného funguje lépe než vyplácení odměn.
Dále jsem vyhlašovala letecké dny - "když do pátku nebudu moct ve vašem pokojíčku projít, všechno letí". A měli třeba týden na uspořádání. Dále jsem přestala prát věci, které nebyly v koši a tak.