Re: Energetické úspory

Tak za prvé, velká část zmíněné diskuse se točila o tepelném komfortu nemocnic, což je něco jiného než domácnost.Případně o tepelném komfortu v práci, kde člověk hýbe akorát myší. Což je dost nepřirozený stav, protože člověk se mimo jiné zahřívá pohybem.
Za druhé, nelze říct a a vynechat b. Naši předci se obešli bez ledasčeho, ale taky tomu stavu byla přizpůsobená celá společnost. Takže ono se prádlo sušilo bez sušiček, ale leckde k tomu byla určená sušárna. A když se sušilo doma, tak se notně přitopilo, aby to prádlo schlo, pokud se budeme bavit o starých domech, kde bývalo chladněji. Dá se sušit venku, ale to znamená mít štěstí na počasí nebo být doma, aby v případě potřeby bylo možné to prádlo rychle stàhnout, protože ne všichni ho můžou mít na krytém místě. No ony ty ženský bývaly v domácnosti a ne většinu dne v práci. A taky se prádlo podstatně méně měnilo a pralo. A žehlilo se, čímž se i dosoušelo. Jenže na plotně nahřívanou žehličku už asi moc lidí mít nebude, i tu plotnu bude mít málo lidí. Takže místo sušičky spotřebuješ energii žehlením nebo přitopením (pokud to půjde)..výhra Ono totiž pomalu
schnoucí na prádlo zatuchává, s čímž jsem ve starém kameném vlhkém baráku bojovala tak dlouho, až jsem si k látkovým plenám pořídila sušičku. Protože krom zatuchlého prádla taky mohutně bujela plíseň. Další efekt bylo výrazné snížení prašnosti.
Podobně klimatizace - no v starém kamenném baráku s metrovými stěnami ji fakt nepotřebujeme. Ale moderní domy asi budou jiná liga, zejména když jsou prosklené. No ono dřív tam kde byla horka, tomu taky odpovídalo stavebnictví. Jednak ten kámen. Kryté terasy v horkých oblastech u dřevěných staveb taky nejsou bez účelné. Dispozice bývala taková, aby domy profukovalo. Bohatí pak mívali nějaký ten ovívající bazmek, kterým pohyboval nějaký sluha nebo otrok.