zatím dobrý, vlna beznaděje a vzteku už byla, snad nebude druhá

Moje dcra je nemocná furt. školní docházka tak 60%. Děs. Na živení rukama to asi není. Navíc jsem samoživitelka, takže ty desetitisce, které se mi jeví jako nevyhnutelně nutné na přípravu pro obstojnou orientaci v cermatovské paralelní realitě, nemám. Učí se sice doma, ale nevím, zda může obstát. Takže v lednu jsem propadla panice. Hrozné. Dcera, která se nervozně neprojevovala , asi taky. Nakonec to odnesla zánětem ledvin. Pak týden ve škole, opět streptokok a měsíc doma...a když jsem ji s horečkou přes 40st vodila na wc, nějak se mi to přesypalo a řekla jsem si, že prostě zdraví má jedno, at to dopadne jakkoli, tak klikatá cesta je taky cesta, až to nastane, budu to řešit. A to jsem největší nervák ve střední Evropě. Takže dnes jsem objednala nějaké bylinkové preparáty....a děj se vůle Boží. Pak budu asi zakládat témata "co ted", ale ted se snažím to relativizovat a nabádat dceru, že gympl je jednou z cest. Připravuje se, je to taková asi velká zkouška, ale i když to nedopadne jak chceme, určitě nás to i tak hodně naučí.