Re: zatím dobrý, vlna beznaděje a vzteku už byla, snad nebude druhá

U nás je dcera křehká psychicky i fyzicky, takže chápu! Nemám taky až tak obavu ze samotného nedostanu se ( ačkoli taky, samozřejmě), jako z té případné reakce, z toho, co to udělá se sebehodnotou, která už tak není úplně optimální. A tohle mě dítě není moc čitelné, má takový poker face, matoucí, takže třeba já ani neodhadnu závažnost, až se sesype... No, právě ji říkám, ať už dělá vše, co teď může, ale zároveň se snažím to relativizovat a poukazovat na ty životní klíčky a původně třeba vnímané "0prusery", které třeba nakonec byly jen tou odbockou, která v šla k jinému, ale ne horšímu cíli. Není to na světě asi lehké. A někdo má i tu povahu radostnější, někdo komplikovanější. Držím nám všem palce ( a mám tendenci trousit ezomoudra, na která je moje sarkastická dcera trochu alergická😀. Ale myslím kvituje, že se snažím