Re: Bratr nepracuje a bydlí u rodičů - důchodců

Mamka měla druhého mažílka k pohledání. U svatby jí podvedl, tvrdil jí celou dobu, že je asi o 3 roky mladší.

Neřekl jí, že byl STBák, ne agent, ale důstojník. Máma a táta byli na pokraji disentu a šedé zóny. Dost trpěli zákazy za komoušů. A teď tohle.

Byl JUDr., ale nemohl pochopitelně dělat advokáta, protože JUDra měl z VŠ SNB. Po revoluci měl malou firmičku s kamarády, ale byl těžký nemakačenko. Dělal poradenství pro firmy. A měl dceru, o které mamka věděla, ale neplatil na ní alimenty. Kamarádům proto pronajal byt, co měl sám v nájmu od OPBH a zřejmě bydlel ve firmě, pak u mamky. A z nájmu platil alimenty.

Jenže pak dům převzal nový majitel, udělal si pořádek a milého manžílka a hlavně jeho přátele vykopl. Jenže oni za posledních několik období nezaplatili za plyn, elekřinu apod. A oni nho nenašli, tak ho odsoudili zastoupeného pasivním soudním čekatelem, jak se to tehdy (protiústavně) dělalo. Nenšli ho, i když na stejném soudu věděli, že bydlí u své manželky a tam ho trestně stíhali pro neplacení alimentů.

Nenašli ho ani soukromí exekutoři, protože měl adresu v již neexistujcím domě. Ale měl v registru, že je ženatý, čehož si asi nevšimli. Našla ho až "stará, vošklivá, nepříjemná, ale pracovitá" vyšší soudní úřednice z oddělení vymáhání, kde část těch exekucí šlo ještě postaru přes soudní vymáhání. U manželky, která se ale jmenovala jinak. A ta přišla domů a mamce oblepila celej byt. Mamka ji to v některých případech ani neumožnila, s poukazem na historickou cenu věcí, na které se nic nesmí lepit. Div, že se nepopraly.

A za 14 dní milý manžel umřel na ulici jako metař na infarkt. (Mamka ho donutila pracovat, jinak ho vyhodí.) Mamka ho nikdy nebyla identifikovat, tak doufáme, že si s někým nevyměnil doklady.

Tak jsem se do toho dostal já, protože až pak mi to mamka řekla. Věc už byla v odvolání na MS na vymáhání. Manžílek tak poslal docela sprosté odvolání, kde myslím argumantoval tou samou bláznivinou, že ČR neuznává, že rozpad ČSSR byl nelegální apod.

Naštěstí šlo jen o jeden případ v ceně asi 15000 Kč (před 15-20 lety). Ten jsem se rozhodl za mámu a manžílka uhradit. Jenže pak ještě MS měl vyčíslit poplatky. Tak jsem milé paní soudkyni napsal, že jsem ji to asi zavařil, že mamka vzala zpět odvolání i za zesnulého, že jsme to uhradili, ale za zesnulého, v době kdy vlastně nebylo jasné, komu připadne dědictví, které máma i jeho dcera odmítla a které bylo jakožto nepatrné vydáno mne, jako vypraviteli pohřbu.

Paní soudkyně se si s tím viditelně nechtěla zadělat na judikát, naopak byla lidsky pozitivně vděčná, že někdo zaplatil za zesnulého příbuzného a podlala advokáta protistrany doháje tím, že věc zastavila bez dalších poplatků (i když už napsal odpověď na odvolání).

Tím jsme vysvobodili mámin majetek z té malé exekuce. A protože po zesnulém nic nezůstalo, jen dluhy a SJM i majek byly prakticky prázdné, tak notář dědické řízení zastavil a nerozhodl, že by třeba na mámu, jako vdovu spadly ty další exekuce.

BTW, v manžílkových papírech jsme zjistili, jednak, že se živil jako vinklář - pokoutník - neoprávněný poskytovatel právních služeb a že byl 3x souzen během manželství a 2x odsouzen k podmínce za neplacení alimentů na dceru. Chudák holka. Máma věděla o jednom případu zachránila ho zaplacením. Bohužel.