Re: Jste manažerky domácnosti?

Nám to moc nejde ani jednomu, bohužel ani jeden nemáme "domovotvorné" nadání. Což mne ničí o to víc, že mamka byla výtvarnice, taťka výtvarník-architekt za komunistů. Cítím se v domácí roli dost vyhořelej. Ale je tam už klid.

Teď, co jsme doma už sami, tak to máme rozdělené tak nějak fuzzy, doplňkově. Žena rozhodně nakupuje potraviny a domácí potřeba přes eTesco, já zase prací/myčkové prostředky.

Žena je podstatně dřív doma, tak úklid jde spíš za ní, také má větší přehled, kde co je. Ke stáru ale začínáme zapomínat... Pereme oba. Žena žehlí. Já se snažím o údržbu. Taky se snažím odhánět od činností, které nejsou nutné/dají se automatizovat (žehlení, zametání = stařičká Roomba). Žena se stará o své rodiče +- 85 a je to spoustu taxikaření.

Já mám přehled/zmatek v papírech, účtech, investicích, penězích a v "dílenských věcech". Pak máme oba ohromné tašky/krabice s léky, to si hlídáme každý zvlášť.

Funguje to tak, že každý dělá, co dává a když není úplně hotový. Hodně jsem se naučil, že žena daleko lépe zvládá věci i psychicky, pokud se do toho zapojím nějakou pomocí. Já bych stejně nebyl schopen nic dělat, pokud by byla nepříjemná, takže je to pro nás rychlejší.

Čeká nás nějaká rekonstrukce na nový režim, tj. variabilní pracovna, obývák, ložnice, možnost ubytovat děti/vnoučata na 1-2 dny. A mně připadá, že na to vůbec nemám sílu. Už skoro na nic. Bohužel se musí začít podlahami (a elektrikou a IT), protože ty byly zvenku huj, uvnitř fuj, z nekvalitních materiálů, dlaždičky jsou po 16+ letech a plovoučka rozjetá. V mnoha skříňkách došlo k různým haváriím, čalounění na posteli je taky dost zašlé.