Re: Rodičák a já nějak nevím co dál

Známky jak z krasobruslení , to jsem ještě neslyšela a budu si pamatovat.

Děkuji velmi za toto téma, starší tercie, mladší prima, je to houpačka, já to nehrotím, muž si "naříká", že po kvartě půjdou na učňák (živí se rukama, takže to hovoří bezpředsudečně).

Starší puberta, padají hlášky typu "nemám na to buňky", "nikdy to nepochopím", "škola mě absolutně nebaví", tam jsem prostě slevila (ve svých vlastních očích, protože se mnou se nikdy nikdo neučil, žejo) a učím se s ní, byť jí je 13, resp. ona se to naučí a nechává se pak ode mne vyzkoušet. Popravdě mě to baví, vždycky jsem totiž chtěla být učitelka , vlastně si opakuju (polo)zapomenuté a ji to se mnou taky baví (se mi včera přiznala ve slabé chvilce - což se může změnit ve vteřině ) . Hážu za hlavu geniální a samostatné děti, které jsou jak tady (važte si jich! ), tak samozřejmě i okolo ní, a prostě ji zatím víc hlídám (naprostá většina špatných známek, co má, jsou pětky za zapomenuté úkoly). Třídní mi řekla, ať vydržíme do kvarty, že dle jejích zkušeností se ti i rozlítaní vyladí.

Mladší má naročný sport 5x týdně, tam musíme mnohem lépe pracovat s časem a pochopitelně na ZŠ se dosud nemusela učit. Zde hapruje matematika, nemá podle mého některé základní věcí zažité (ale přijímačky dala prakticky bez přípravy velmi pěkně), teď zmastila čtvrtletku, tak si o ni má říct, aby jí ji dali domů, koukneme, přepočítáme, vysvětlíme a případně se stavím za učitelkou, aby pořád nevlála na chvostu a chytla se (dcera, ne učitelka). A už ona sama přichází na to, jak a kdy se na učivo kouknout, já prostě myslím, že to bude fajn u obou.

Samozřejmě takový fičák, jako popisuje třeba Fed, by nedaly, tak ambiciózní nejsou, a ostatně ani by se na takovu školu nedostaly, takže...