Re: Výdaje na sebe

Mám svůj psycho limit s výdaji,ale jiný než ty, nestojí za tím obava,že by na mě náš rod. rozpočet prodelal ,gatě´.

Psycho limit mám,když vidím cenu vstupného na nějakou kulturní akci,koncert - dnes pro mě absolut.zbytná věc a vstupné bych v rámci několik set na to nedala ani náhodou,třebas.

- 1-2x za rok se sejdu s dlouholetou kámoškou,bydlíme každá v jiném městě, máme si i 3 hodiny pořád očem v šantánu vykládat, jdem třebas spolu na oběd, pak kavárna se zákuskem,kávou,atd., ani jedna útratu fakt neřešíme,ani naši muži ne,ani náš rozpočet to nepozná

- 1x za rok posezení se známýma taktéž v restauraci,kdy si několik hodin krom pokecu každý objednáváme průběžně jídlo i drinky,na jaké má kdo chut, opět to nenabourá rozpočet nám ani druhé straně a bylo by naopak s podivem kdyby jo,po celoživotní produktivní práci za účelem zajištění se na stará kolena přeci

co tam máš dál: jo, jet někam s někým - to mě neláká vůbec,nic takového bych nepodnikla,to bylo záležitostí max. let a malin nezralých, MM a já jsme si vzájemně moc prima partáci jak v podnikání,tak v zábavě,cestování i lenošení

- když chtěl manžel letět do číny (syn tam byl služebně),nebyl problém,nictakového jako rod.rozpočet se neřešilo

- masáže, kávárný či restaurace chodíme rádi pravidelněnepravidelně,není to u nás o penězích,stejně tak i dříve
- za mlada jsem blbla s kosmetikou,solárkem, to jsme zdaleka nebyli tak zajištěni jako ted a taky žádný problém ani nutnost si na tohle ještě extra přivydělávat - asi proto,že jsme oba nadrpůměrně vydělávali,já tedy podnikáním a investovali a nejsme fin.negramotní.

Stáno, vždyt ty jseš úderník -když vždycky píšeš, jak si práci bereš dom,děláš i o dovolených,tak si vždycky říkám, že ty jsi takový ten správný loajální(slušně a zaobaleně řečeno)pracovník,kterého by měli platit zlatem - leč to se asi neděje,když musís kvůli kosmetice či kávě s kámošku jít ještě na brigádu?

To by taková Anthea z těch brigád nevyšla - u ní zas nechápu,jak ji to může furt bavit,trindat minim.každý týden někde s kámoškou...ale tak každý jsme jiný.A o tom to prý je