Re: Jak vnímáte spor o to, zda na summit NATO má, nebo nemá jet prezident?

Pokoušet se "dovolovat" něco prezidentovi se mi strašlivě příčí a momentální vládní garnitura ve mě vyvolává fyzickou nevolnost. Ale prakticky a v reálu člověk s jehož názory souzním dnes napsal toto: "Při příležitosti dnešní patálie kolem sporu mezi vládou a prezidentem si připomeňme, jak jsme si před lety zprznili Ústavu. Prezident byl v minulosti volen oběma komorami Parlamentu. Tento systém přirozeně vyvolával situaci, že prezident a jeho volitelé spolu navzájem udržovali vztah, který mohl obsahovat názorovou různost, ale v mezích elementárně korektních vztahů. Takto nastavenému základu odpovídaly i pravomoci prezidenta.
Pak jsme si zavedli přímou volbu prezidenta, ovšem zbytek systému jsme tomu nepřizpůsobili.
Máme tak klasického systémového kočkopsa. Namísto běžné kohabitace (soužití mocí jiných politických orientací) nemáme kohabitaci jiné výkonné moci a jinak orientované moci zákonodárné, máme soužití dvou jinak orientovaných složek výkonné moci: prezidenta a vlády. Obě složky jsou přímo zvoleny, cítí silný mandát, lidé se přou, který je silnější (což je hloupost, protože každá volba má jiná pravidla). Ústavní právníci komentují situaci, že Ústava nepředpokládala, že by mohl vzniknout takto zásadní antagonismus mezi prezidentem a vládou, nezaznamenal jsem ale, že by někdo z nich popsal systémové kořeny tohoto sporu. Společnost se mezitím šikuje na barikádách k velkému vášnivému souboji a poslední, co by byla schopna poslouchat, jsou racionální argumenty. Proč se nepomlátit z vlastní všeobecné hlouposti, že... Jsme jako fotbaloví diváci, kteří se přou, jestli je lepší hráč X, nebo Y, nelíbí se nám ale hra (vypadá divně). Nikdo si ale nevšimne toho, že po hřišti létají dva míče, někdo smazal některé čáry, odnesl jednu branku...řev fanklubů takové "detaily" přeřve. Akorát časem...se ta hra úplně zhroutí..."(Martin Novotný, Olomouc).