Diskuze : Hlavní : Vícejazyčné rodiny

Matka ma s detmi mluvit "materskym" jazykem, tam nejde o to, ve ktere zemi zijete, ani o to, jak ses naucila cizi jazyk, nikdy v tom cizim jazyce nebudes dokonala, deti tak neodposlouchaji spravny prizvuk a co hlavne - v tom cizim jazyce neumis tak intonovat, abys detem davala i tu melodicnost a cit daneho jazyka.
To neni z me hlavy, to je rada detskeho psychologa.
Ja ziju s rodinou v Rakousku, od zacatku jsem mela jasno, ze s detmi budu mluvit hezky cesky, od matky se maji deti naucit dokonalou materstinu. Muj manzel mluvi na deti nemecky, od nej maji zvladnuty "otcovsky" jazyk, no a ja s manzelem jsme driv spolu mluvili jen anglicky (pro me to bylo jednodussi, nez nemcina), deti maji jasno, jazyky se jim nepletou, maji zafixovane osoby, s kym jak mluvit, no a s cizimi lidmi to resi tak, jak kdo na ne, tak oni na nej.
Proc bych mela na deti mluvit spatne nemecky, kdyz je muzu naucit dobre cesky.

Podle mé zkušenosti dítěte z dvojjazyčné česko slovenské rodiny můžeš mluvit klidně slovensky. Vyrostla jsem v tom a nezanechalo to na mě žádné negativní následky.

Jéé, já právě chtěla napsat, mluv, jak chceš, aneb jak cítíš, fakt jestli jsi to ty ve slovenštině, a já tuším, že jo, mluv slovensky, aspoň z kluků nebudou tukani jako dnešní mládež, kteří slovensky nerozumí!!

Ahoj Svynka,
asi neexistuje univerzálna odpoveď. Deti sa vyrovnajú s jedným i dvoma jazykmi. Ja som v ČR už dlhšie než na Slovensku. Na VŠ sme so spolubývajúcou češtinu sabotovali. Bola som presvedčená, že než przniť češtinu, radšej budem hovoriť slovensky. A okolie to kvitovalo. Po škole a založení rodiny som prvé dieťa viedla k slovenčine, ale bez odozvy. Ono na jazyky moc nie je. Od malička sme chodili na rôzne cvičeníčka a prcek nasával češtinu. Slovenčina sa naň vôbec nenalepila. Potom sa narodilo druhé a nasledovala práca. Moje výstupy museli byť v češtine a tak som sa postupne na češtinu preorientovala. Dôvod č. 1: zamestnanie, dôvod č. 2: staršie dieťa nastupuje do školy a nechcem mu pliesť do ČJ slovenčinu s ohľadom na jeho "divnost": asi by rozdiely v gramatike nepobral. Stále bojujeme s češtinou. Zato pri cestách na Slovensko hovoríme s rodinou slovensky a decká to moc baví. Pokiaľ ti budú slovenčinu akceptovať v zamestnaní a deti nebudú nosiť peťky z diktátov, nie je dôvod vzdávať sa slovenčiny.

Mluv slovensky, to je přirozenější. Lepší je jazyky nemíchat, aby se kluci naučili, že jeden rosič mluví tak a druhý onak. Aby byli schopní poznat, do kterého jazyka jaké slovo vlastně patří...

(Muž je angličan, na děti mluvíme každý svou řečí krom případů když jim čtu anglickou knížku nebo když jsme mezi lidmi, kteří česky neumí.)