Diskuze : Dle regionu : Maminky v zahraničí

my treba nikdy nebyli v tehdejsi Jugoslavii.vsechny kolem poustely, nas ne. Jo, tatu vysilal zamestnavatel,byl strasne chytry a sikovny, ale pokazde s nim jel nekdo ne tak sikovny, ale ze strany:).ale za cestu do Nemecka ho take pak na oplatlku poslali na pul roku nekam do Rumunska. Jednou za 2 mesice mohl domu na vikend, pokazde jsme mu kupovali livance a neco v prasku, byl tam celkem hladovy.
Mama v tom VIp salonku mela STB neustale za zadkem, v roce 88 uz odesla, rikala, ze to denni premlouvani ke spolupraci nedavala.Me pak v roce 89 delali problemy s gymplem.
V roce 89 nas vsechny pustili do zapadniho Nemecka a do Holandska,kdyz vypravim detem, ze jsem tehdy poprve mela bonbon Mentos, koukaji na me:).
Jo, ve fronte na vizum do zapadniho Nemecka jsem omdlela, takze nas vzali hned a I to pak tata nekde vysvetloval.Odmital vstoupit do strany, takze ho nejak trpeli, ale zadna slava.

Len,

zase chápej,že běžná žena v našich končinách nemá nohu 42.

Len,
rozumím ti.
Moje kanadská švagrová je neuvěřitelně přátelská a komunikativní. Ona potká v parku lidi a hned se s nimi baví,jako by je znala roky. Když jsem to zažila poprvé,tak jsem z toho byla úplně nesvá. U ní je to,ale úplně přirozené. Prostě je milá a přátelská.

Liv, ze tomu neveris je tvoje vec. Zadala jsem 2 roky po sobe spolecne s kamaradkou a obe jsme ho pokazde dostaly. Rok na to jsem jela do Danska a Holandska na pozvani. Dalsi rok zadala stejna kamaradka a moje sestrenice o prislip do Holandska a Francie, ja jela na pozvani. Obe ho dostaly. Zadny znamy jsme nikde nemely ani jedna, nikdo z zadnych pribuznych nebyl ve strane.


Jenzze vono vzdycky daleko lip vypada, jak kazdej byl systemem postizenej a trpel, a to daleko vic, nez ten druhej.

Jeste neco?

dnes je spousta jakýchsi cetek,ale když chce člověk něco konkr.koupit,ak má smůlu a musí hodně shánět,jestli vůbec sežene.
Tenkrát bylo jasný,že je to všude stejný se zbožím,ale dnes človvěk doufá,věří a tak lítá a shání - a nic.