Diskuze : Dle regionu : Maminky v zahraničí

...Nebude to nak tim postojem?

A co sme mali robit, ked ziarive vzory typu hrdinske Eudo utiekli na zapad?

Mame cast rodiny v US a cast ve Svycarsku, ty svycarske jsem pred 89 parkrat navstivila, koncem 80. let to slo.
Muz podnikal, zena doma, 3 deti, baracek na hypo na kraji hlavniho mesta. V zime na lyze, v lete nekam taky.
Suma sumarum, jako my ted, oni tak ziji porad

Měla jsem příbuznou v západním Berlíně. Tady vždycky působili jako zjevení. Pěkné oblečení, lepší auto, peníze na hotel a lepší lázeňské restaurace a kavárny. Na stará kolena se vrátila do Čech. Jednou si mi stěžovala, že si všichni myslí, buhví jak že nebyli bohatí. Přitom ona byla prodavačka, její manžel už nevím, měli nějaký malý byteček. Neměla děti, takže nebyli náklady v tomto směru. V těch 80. tady prostě i ti úplně obyčejný lidi ze Západu působili majetně.

Celá 80.léta byla pro mě zlatá,nezapomenutelná léta,první lásky,koncem r.1980 mi bylo sladkých 16-v tanečních jsem poznala svého bud.muže,diskotéky,nakukování do světa dospělých,dokonce jsme si tenkrát v r.1984 zaletěli do Constance k moři na dovču,v létě jsme jinak s mým klukem jezdili pravidelně někam na dovču ,takže v těchto letech bylo pro mě více věcí poprvé,i první dítě,úplně koncem osmdesátek bylo zaděláno na druhé dítě,což pak taky dopadlo dobře,takže já si nemohu stěžovat.Když je člověk mladý a zdravý a nesedí v koutě jak hnida,musí být každé mládí v každé zemi a každé době nádherné

Na dětství si taky nemohu vůbec stěžovat,i když jsem žila,jak se dns říká s mámou samoživitelkou a babičkou,ale ve velké bytě na sídlišti,kde v dosahu cca 5 min.pěšky byly 3 velké sámošky,o nedostatku vložek jsem slyšela,ale když člověk řeší i nyní věci dopředu,tak je připraven,nikoli zaskočen,toaleták jsme taky vždy měli.Banány nebyly nijakou zvláštností,běžně jsem je mívala do školy na svačinu,vzpomínám si,že na vánoce byly doma para ořechy krom jiných pochutin,běžně nám visela ve špajzu štangle tenkrát vynikající Vysočiny,neměla jsem ráda brynzu,ale máti mě do ní nutila,vzpomínám si na pečenou kačenu kolirkát k obědu,hlady jsme v žádném případě netrpěly,jelikož mamka pracovala u drah,tak jsme měly zadara vlak a využívaly toho bohatě,třebas i k jízdám do neměcka,madarska na nákupy...jednou jsme byly spolu i letecky v bulharsku s jídlem,další dovča byla,že jsme pluly lodí po dunaji až do madarska,dovolené každý rok někde po česku...nestěžuji si.K tomu na zš i sš jazykovka,sokol.
A to máti nebyla ve straně ani nikdo z naší rodiny,naopak od babičky bratr s rodinou pláchli do švajzu,máti měla jedenáctiletku,takže ani né maturu a pracovala jako řadová úřednice.

jahalo,

právě že si to "Jiříkovo vidění" ze Západu pamatuju, ale to byl pořád jen pohled turisty zvenčí, a mě zajímá, jak to bylo zevnitř.

Podotýkám, že to v žádném případě nemyslím jako adoraci socíku, jen mě zajímá, nakolik odpovídala každodenní realita lidí, kteří žili "tam" té zářivé představě, kterou jsme i "díky" zavřeným hranicím měli.