Diskuze : Dle regionu : Maminky v zahraničí

Asi máš pravdu. Popravdě jsem už odjíždět nechtěla, ale ze situace vyplynulo, že kvůli práci to bude asi nejlepší řešení.

Bude to v Evropě, ca. 1000 km od domova.

To je docela mozne. Mozna je na to zapotrebi treba se s Cechy setkat po delsi dobe, aby si to uvedomil. Na tech jinych narodnostech to vidime lip, protoze ten rozdil je markantnejsi a vic "do oka padajici".
Ja jsem se treba pred kratkym casem cirou nahodou zacala stykat s Ceskami, ktere jsem nevidela 30 let. Mam je rada, nedavno jsme zrovna o tomhle mluvily. Jak proste mame takovou "mistni omitku", ktera z nas spadne, kdyz jsme ve "svem" prostredi - chovat se jako Ceska mezi mistnimi muze privadet do ruznych situaci, ktere se nam nelibi, takze to nemame zapotrebi. Tim nemam na mysli, ze nektera z nas je hulvatka nevychovana, ale ruzne drobnosti, co se proste tady nedela. V tom nasem prostredi to zas u lidi vzbuzuje pocit, ze je clovek (=Cech) nafoukany - prave ta jinost. To je tezke vysvetlit, clovek po tech letech ma vypestovany sesty smysl pro to, co se hodi a co ne v tom kterem prostredi, aby se vyhnul.
Nekdo tohle nezvladne, pak nadava na mistni jak jsou takovi ci onaci.

Skoro pět let jsem tam pracovala, děti jsem neměla.

Tak to máme podobnou zkušenost. Už jednou jsem byla v zahraničí, ještě bez dětí a vracela se i kvůli rodičům, hlavně mamince. Myslela jsem si, že bude ráda a bude vídat vnouče. Její představa je asi úplně jiná, asi taky taková psychologická, hlavně že jsou blízko a mohu je vidět, kdy chci, i když této možnosti využívá málo. Taky jsem z toho byla i zklamaná a jednou jsem jí to i řekla. Řekne mi, že myslím hlavně na sebe, že co bude jednou tady s ní mě nezajímá apod. Se synem mi nepomáhá téměř vůbec, jednou za dva měsíce krátká návštěva, a to je vše.