| Evka a3 |
 |
(27.6.2016 19:21:10)
je velká kravina nespoléhat se na svoji rodinu, proboha, jsou to naši nejbližší a ta péče by tam měla fungovat, mladí tím získají školu, že nebudou věčně mladí, dá jim to možnost změnit životní hodnoty a vážit si nejen sebe (za to, že pomohou), ale I vážit si svého zdraví, ano, jsou situace, kdy to fakt nejde jinak, než s pomocí z venku, ale dokud to jde, rodina by si měla pomáhat
a o tom, jak to budu mít já... nevím... nechci vědět a ani tušit, jen budu strašně šťastná, když mě děti "podrží" I ve chvilkách těžkých (samozřejmě v mezi únosnosti)
|
| Kudla2 | 
|
(27.6.2016 19:23:05)
" velká kravina nespoléhat se na svoji rodinu"
proč?
někdy je to naopak velmi sobecký se spoléhat.
|
| Evka a3 |
|
(27.6.2016 20:06:24)
proč sobecký?! ještě než začal sociální system ničit tradiční rodinnou soudržnost, bylo zvykem, že se mladí postarali o stare a fungovalo to tak staletí a nikoho to nepohoršovalo a nikdo to nebral jako sobeckost, naopak, byla to ta nejsamozřejmější věc pod sluncem, byly vejminky a nikdo se nečílil, že "musí" ty stare živit..
je mi z tebe špatně
má se babička vykašlat na svoji mámu, protože je sobecké, že ona už nemůže?! tady fungují jiné hodnoty než JÁ a MOJE právo na klid a pohodu, tady funguje láska se kterou vrací, co jí bylo dáno
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2016 20:09:34)
"byla to ta nejsamozřejmější věc pod sluncem, byly vejminky a nikdo se nečílil, že "musí" ty stare živit.. "
a četla jsi někdy něco od Raise? Klostermanna? Dědovu mísu?
"Dědeček a babička ujídají chlebíčka" taky nevzniklo předevčírem.
Zas si tu dobu uplynulou tak neidealizujme.
|
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2016 20:12:29)
a ještě re Tvoje "je mi z Tebe špatně"
Myslíš, že to, co tu popisuje jentakj - matka jejího muže je obtěžuje každý den s prkotinama, zatímco oni řešej vážnou nemoc svýho dítěte, a když vyčerpanej syn nenakluše, tak nastoupí pláč a citový vydírání - opravdu je Ti špatně z toho, že to někdo nazve sobectvím (možná daným už nějakou demencí, což je samozřejmě polehčující okolnost)?
|
| Evka a3 |
|
(27.6.2016 20:20:14)
jenže to zase ty mícháš hrušky a jabka... nepíšu o prkotinách babičky jentakj, píšu o úplně jiné, nezbytně nutné péči naší prababičky, kterou ty nazýváš zřejmě sobeckou, protože si dovolila být stará a bezmocná a odkázaná na péči druhých
o
ad tvé odkazy na spisovatele, jistě, že to nebylo vždycky růžové, ale ani to nebylo vždycky tak "na houby" jak to oni popisují... navíc "mladí" získali od starých zase péči o děti, protože školky tenkrát ještě nebyly a škola snad jen v zimě...
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2016 20:23:06)
"píšu o úplně jiné, nezbytně nutné péči naší prababičky, kterou ty nazýváš zřejmě sobeckou, protože si dovolila být stará a bezmocná a odkázaná na péči druhých"
cože???
kde jsem něco takovýho napsala????
|
| Evka a3 |
|
(27.6.2016 20:48:53)
napsala jsi na jeden z mých příspěvků, kde píšu, že jako stará budu ráda, za péči od svých dětí (pokud to bude možné), že je to ode mne sobecké, pak tedy to beru tak, že všechny, kteří si dovolili zestárnout a o něž se starají děti, považuješ za sobecké, protože je jim milejší, když se o ně postará někdo blízký z rodiny, než někdo cizí!
a je mi jedno, jak z toho budeš teď hledat cestu ven! já prostě považuji za správné, když se děti o své rodiče postarají, ne proto, že musí, nebo mají z toho vidinu příjmu, ale proto, že je mají rádi a chtějí jim vrátit část té lásky a péče, kterou dostaly jako děti
|
| Kudla2 |
|
(27.6.2016 21:00:09)
"napsala jsi na jeden z mých příspěvků, kde píšu, že jako stará budu ráda, za péči od svých dětí (pokud to bude možné), že je to ode mne sobecké"
nechápu, jak sis mohla vyložit, že si mslím, že TY jsi sobecká, když jako stará budeš ráda za péči svých dětí
"pak tedy to beru tak, že všechny, kteří si dovolili zestárnout a o něž se starají děti, považuješ za sobecké, protože je jim milejší, když se o ně postará někdo blízký z rodiny, než někdo cizí! a je mi jedno, jak z toho budeš teď hledat cestu ven! "
nevím, proč bych měla hledat cestu ven z absurdního závěru, který jsi z toho naprosto nesmyslně vyvodila?
"já prostě považuji za správné, když se děti o své rodiče postarají, ne proto, že musí, nebo mají z toho vidinu příjmu, ale proto, že je mají rádi a chtějí jim vrátit část té lásky a péče, kterou dostaly jako děti"
Ano, to je ideální situace, ale Ty to formuluješ tak, že prostě MUSÍ a že to MUSÍ dělat rádi, ať chtěj nebo ne, ať tu lásku dostali nebo ne, ale oni to ne vždy tak mají.
|
| Evka a3 |
|
(28.6.2016 6:33:33)
napíšu naposledy...
přečetla jsem si zpětně své příspěvky, a nikde jsem nenašla slovo "musí" ani "MUSÍ", napsala jsem, že to považuji za správné (možná jsem měla napsat lidsky správné), ne každý je toho schopen n. ochoten a pak je mi líto těch osamělých lidí odkázaných pouze na pomoc z venku
je fakt fajn, když si děti najdou alespoň 1x týdně čas a dojdou se zeptat, nepotřebuješ něco nakoupit, uklidit.... a myslím, že I přes Tvoje vyhraněné příspěvky to cítíš stejně a taky asi budeš ráda, když se na tebe dítko úplně nevykašle
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 8:35:57)
Evko,
myslím, že tady směšuješ víc různých věcí.
Předně - zajít za někým 1x týdně a zeptat se ho, zda něco nepotřebuje, nepovažuju ani vzdáleně za ekvivalentní tomu "postarat se". To je vcelku brnkačka a lze to zvládnout levou zadní i u někoho, koho bys případně lidsky moc nemusela.
Horší je, když už to přestane stačit, a o tom tady holky z dost velké části píšou. Představ si situaci jako u jentakj - rodič vyvolává KAŽDÝ DEN a přítomnost svého dítěte si VYNUCUJE drobnými citověvyděračskými podvůdky, nezajímá ho, že dítě řeší vážnou nemoc vlastního dítěte a že padá na ústa.
Vyčítala bys tomu dítěti, kdyby k tomu nebylo schopno nebo ochotno?
Případně že to starání se znamená nastěhovat si dotyčného domů a pečovat o něj celodenně, případně se kvůli tomu vzdát práce nebo se v ní výrazně omezit. To uděláš kvůli někomu, koho máš ráda, ale pokud nejsi světice, tak si to výrazně rozmyslíš u člověka, se kterým ty vztahy nebyly ideální celý život.
To "musí" jsem napsala proto, že jsem z Tvého příspěvku měla pocit, že sice ústy říkáš, že se nemají postarat proto, že musí, ale proto, že chtějí, ale vlastně jakékoli jiné řešení považuješ od těch dětí za nesprávné (takže vlastně de fakto musí).
To víš, že i já budu ráda, když se na nás ve stáří děti nevykašlou, ale doufám, že se nám podaří nesklouznout do takových starců, jako tu popisuje jentakj, protože v kůži toho dítěte bych se od takové matky musela buď psychicky trochu odstřihnout (a být tvrdá a nepřiběhnout na každé kňournutí, což si ostatně myslím, že je jediná možná cesta pro muže jentakj a pro ni samu), jinak bych ji začala časem asi regulérně nenávidět, což je myslím výsledek, který není tak docela žádoucí.
|
| Ruth | 
|
(28.6.2016 9:30:20)
jentakj,
držíš celou širší rodinu, síly nejsou nekonečné...
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 10:05:18)
jentakj,
já si myslím, že tohle je to nejlepší rozhodnutí, co jsi mohla udělat. 
Síly nemáš nekonečné, musíš se šetřit, a v momentě, kdy je toho takhle moc, tak nezbývá než si stanovit priority. Už je to staré a stokrát omleté, ale když se zhroutíte vy, tak si pohorší i ti ostatní a nejvíc vás asi v tuto chvíli potřebuje syn (držím palce, aby byl OK, a věřím, že bude ).
Opravdu myslím, že je na místě odkázat vaše seniory do příslušných mezí s tím, že ono se jim opravdu NIC NESTANE, když se frekvence návštěv u tchýně zredukuje dejme tomu na těch 2x týdně, jak jsi psala.
Plus na to vození otce po doktorech by se případně dala zjednat nějaká služba - nevím, zda to přímo u vás funguje, ale bývají služby schopné odvézt pacienta k doktorovi a zase zpět, případně ho tam doprovodit, a cenově to není taková darda, aby se nevyplatilo neztratit s tím půl dne.
Když to řeknu natvrdo - tak jedinou šanci, jak se psychicky nezhroutit, pro vás vidím obrnit se proti citovému vydírání, rozumově si určit nějakou pro vás snesitelnou hranici a té se pak držet zcela bez ohledu na to "co řeknou lidi" (kteří vám na chleba nepřidají a možná vás pomluvěj tak jako tak, ale lepší být pomluvenej a relativně v pohodě, než být pomluvenej a k tomu ještě zhroucenej).
Myslím, že 2x týdně je u člověka, který není nesoběstačný, z psychického hlediska zcela vyhovující, a kdyby existoval nějakej imaginární soud přes tohle, tak si neumím představit, že by u dítěte navštěvujícího relativně soběstačného rodiče 2x týdně vynesl rozsudek "nestaral se, vykašlal se".
Přeju hodně síly, tohle není jednoduché samo o sobě, a ještě násobně těžší, když se tam přidá ten prvek toho citovýho vydírání - tam si fakt myslím, že je na místě se trochu zdravě "zatvrdit".
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 11:19:53)
OK, tak ten táta je nutnost, a je to časově omezený a budeš z toho mít lepší pocit. To chápu.
Ale ten zbytek? Máma asi nepotřebuje, abys přijela vždy na písknutí, ne?
A obávám se, že snaha "aby mě nepomluvila a jak já s těma lidma pak vyjdu" je v situaci, kdy se snažíš na hranici svých sil a sourozenci na to dlabou, luxusem, který si nemůžeš dovolit.
(Jako ubezdušit se do bezvědomí kvůli tomu, co řekne spolužačka, kterou náhodně potkáš a která o tom za 5 minut ani neví?)
Myslím, že z celý týhle situace jediný, co můžete změnit, je postoj Tvůj i Tvého muže k tomu, co musíte a co "musíte". Mám dojem, že to oba berete příliš zodpovědně a že vás to ničí, a že se budete muset naučit někde "ubrat" bez výčitek a pocitů viny. A řekla bych, že prostor tam na to aspoň trošku je (frekvence návštěv u mužovy matky, míra, do jaké Ty pomáháš rodičům)
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(28.6.2016 11:00:24)
Kolikrát si říkám, že je škoda, že není nějaká stránka jako rodina.cz, kde by se dalo vykecávat, ale o péči o seniory. Že se řeší porody, prdy, podprdy, píučky, výchovné příručky, únava z dětí, co vyvedly, to je běžné. Ale když se člověk potřebuje vykecat po nějakém extempore se starším členem rodiny, tak není kde. Nebo se to bere jako nasazování na seniory, ale přitom je to to samý, jako když mamina tady napíše, že jí děcko ráno vylilo džus na sváteční ubrus, načež chytlo hysterák, pak ztratilo bundu cestou do školy a odtud doneslo ještě poznámku za prokopnutý dveře... a neznamená to, že by na něj nasazovala a neměla ho ráda.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 11:20:18)
Žženo, to je fakt.
|
|
| Žžena |
|
(28.6.2016 11:37:16)
No já bych ani nehledala skupinu, kde bych se chodila vypovídat osobně. Fakt by mi stačilo upustit páru virtuálně a anonymně  Prostě fakt podpora pro takový ty dny, kdy se to sere a člověk má něčeho plný kecky.
Terapii naživo teď teda v posledních dnech mám ve vlastní posteli, tak jedu na vlně blaženosti, čtyři kila roztomilosti ale taky porostou a už to nebude takovej rauš 
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 11:51:46)
Žženo, Ty máš miminko? Gratuluju!
|
| Žžena |
|
(28.6.2016 12:15:43)
On snad ani není miminko, spíš takovej výrobník štěstí, co funguje na mlíko.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 11:57:59)
Tak jestli Ti to pomůže, tak to "já ji nenávidím" plně chápu.
I v souvislostech, a ani by mě nenapadlo Tě za to odsuzovat.
Ale myslím, že to malinko souvisí s vlastním přesvědčením, že to musíš mít všecko pod kontrolou a postarat se o to, což není fyzicky možný.
Napadlo Tě, že ta maminka to může v určitý rovině vnímat jako Ty vnímáš svoje sourozence (tj. starám se většinově já, ale ona mi do toho kecá)?
To v žádným případě neříkám jako nic negativního, jenom jako námět k zamyšlení, že člověk nemůže ošéfovat úplně všechno a něco taky musí nechat na těch druhých a akceptovat to, že oni to možná nebudou dělat tak úplně po jeho.
Myslím, že pokud si člověk tohle připustí (že není a ani nemůže být zodpovědný za všechno a že to po něm nikdo na světě nemůže spravedlivě žádat), tak si i trošku uvolní ruce vůči těm druhým a bude je "míň nenávidět".
Ale nepopírám, že je to velmi náročný.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 15:09:05)
"Po té školce jsem měla tisíc chutí zařvat - tak si doprdele nestěžuj a nebo si stěžuj, ale mne z toho vynech. A když teda řeknu něco podobnýho, mírnějšího, tak si vyslechnu, že kolem táty skáču, ale když ona potřebuje si postěžovat, tak nemám na nic čas a náladu. Ale já fakticky na to stěžování nemám, nějak mi nejde v tomto případě jedním uchem tam a druhým ven. Neskutečně mě těmi stížnostmi vytáčí, když spoustu z toho všeho by šlo zařídit."
Já si myslím, že tohle je naprosto klíčový.
Protože v daným případě Ty víš, že jsi udělala ze svýho pohledu maximum, snažila ses pomoct. Maminka z nějakýho důvodu tu pomoc nepřijala, ale pak nevidím jinou možnost než tu, co sama naznačuješ - že za těchto okolností nejsi povinna poslouchat její stížnosti a že jsou vůči Tobě bezpředmětné.
A to "jedním uchem tam a druhým ven" myslím, že je hodně důležitý se naučit, aby se člověk ve Tvý (vaší, včetně Tvého muže) situaci z toho nezbláznil.
Protože ze svýho pohledu jsi udělala, nabídla, zařídila maximum, cos byla schopná, takže obviňovat Tě z nezájmu by bylo krajně nespravedlivé. To, že to maminka odmítla, byla její volba a ona teď musí nést její následky (náročnější práce s babičkou, kterou by jí Tvoje změny byly usnadnily).
Vím, že to u ní může být komplikované třeba taky už nějakým začínajícím úbytkem psychické kondice a starost o babi jí asi taky dává zabrat, ale řekla bych, že tohle prostě nemůžeš ovlivnit nad rámec toho, co už děláš, že jsi udělala, co šlo, ale že nejsi "pán světa" (obrazně řečeno), který může ovlivnit cokoli, a že je dobrý si uvědomit, že na některý věci prostě vliv mít ani nemůžeš, a ten, kdo Ti to vyčítá, je totálně mimo.
Možná to zní hrozně, ale připadá mi, že do svýho postoje potřebuješ vpravit zdravou míru lhostejnosti a schopnosti "nechat to koňovi".
A být si s manželem vědomi toho,že to, co pro své rodiče děláte, není objektivně nijak málo, a věřit v tom svému vlastnímu úsudku (který funguje podle toho, co píšeš, docela dobře) víc než jejich výčitkám, že to nestačí. A ty výčitky si pokud možno nepřipouštět, případně je přičíst tomu úbytku psychické kondice, asi ve stylu "já vím, že dělám a dávám, co můžu, a ty si mluv co chceš".
A ano, vím, že lehké to není.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2016 10:11:31)
Evko,
možná jsem na Tvůj příspěvek reagovala víc nabroušeně, než by sis zasloužila, protože si myslím, že ten koncept, co prosazuješ, je sice v zásadě dobrej, ale taky se dá otočit tak, jak to možná vnímá manžel jentakj a asi i ona sama - zhruba v duchu "je povinnost dobrýho dítěte se o rodiče postarat tak, aby neměli důvod ani vzdechnout, že je zanedbává, jakmile si na to stěžují, není to dobrý dítě a mělo by svou péči ještě zintenzivnit", což si myslím, že je evidentní, že není dobře.
Člověk má přece právo na to odhadnout své síly a vydat se z nich i pro milované lidi jen tak, ay se tím sám úplně nezničil. A pokud má tu smůlu, že má rodiče kverulanty, kterým by nebylo dobré ani kdyby u nich byl 7x v týdnu, tak asi nezbude nic jiného než se musí naučit dát přednost svým pocitům před těmi jejich a aspoň část jejich nářků ignorovat.
|
|
|
|
|
?
. 
...tak...
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)