| Petra, dvojčata | •
 |
(10.11.2009 9:32:02)
Ahoj,
právě prožívám to samé a taky si nevím rady. S manželem jsme spolu 8 let, z toho 3 roky jako manželé. Vše zřejmě začalo narozením našich ročních dvojčátek. Ze začátku to bylo OK, manžel byl pozorný, ohleduplný a snažil se pomáhat. Postupně se začal náš vztah měnit, vážně nám onemocněl jeden syn, manžel byl neustále na stavbě naše nového domu a já jsem byla dost vyčerpaná a unavená z toho celodenního kolotoče kolem dětí, že jsem nakonec svého muže začala odmítat. Manžel si to vyložil tak, že ho nemám ráda a tak začal hledat to co mu chybělo někde jinde. Zpočátku jsem to nějak neřešila, když už manžel nenaléhal na milování, ještě si vzpomínám jak říkal: ty už mě nemáš ráda a že si asi bude muset najít někoho jiného. Připadalo mi to jako vtip a že by to nikdy neudělal. Ale nebyl, už tenkrát to začalo jiskřit mezi kolegyní z práce. Hledal u ní to co mu tak chybělo:pomazlení, pochopení, lásku a nakonec i milování. Začal se postupně měnit, tak jak jejich láska sílila, tak naše slábla. Koncem září jsem mu na nevěru přišla(typicky přes mobil), tedy měla jsem podezření už delší dobu. Jeho láska je starší než já, rozvedená s dvěmi malými dětmi. Můj muž přede mnou neměl žádný vážný vztah, pouze chodil s děvčaty za ručičku apod. a já byla jeho první, taky to hrálo určitou roli. Prý si nic od té známosti nesliboval ani ona ne, chtěli se jenom pobavit. Jenže z toho vyrostla dost velká láska a nemůže bez ní být. Přes den se vidí v práce a povídají si, občas vezme kluky a jede za ní a jejími dětmi. Můj muž nás má rád a nechce nás opustit, dokonce jsme se konečně přestěhovali do nového domu, chce s námi žít a společně vychovávat děti. Začali jsme spolu trávit víc času, dokonce i náše milování je teď hezčí ikdyž vím, že by byl radši s ní. Manžel ví, že to musí nějak vyřešit, protože chce zůstat s námi, ale teď bez ní prostě nemůže být. Nechci na manžela naléhat, ale je to těžké, stálo mě to už kupu nervů a několik kil, začínám mít i zdravotní problémy. Nejhorší je, když se mě zeptá jestli může jet na chvíli za ní, že si v práci moc nepopovídali, tak je to teda síla, nakonec se rozbrečím a on radši nikam nejede. Je to moc těžké, pozorovat ho , chodí jak tělo bez duše a ty jeho věčné SMS. Strašně by mě mrzelo, kdyby se rozhodl pro ni a simuloval tátu cizím dětem. Někdy mám pocit, že má větší přehled o jejich dětech než o našich, asi si moc povídaj, to mi si už pomalu nemáme co říct. Můj muž chce po mě prostě čas, aby si to vyřešil (mám však strach, že to bude trvat dlouho a že to nezvládnu, protože je to čím dál horší, navíc už rodina vytušila, že se něco děje). Ahoj
|
| Michaela | •
|
(10.11.2009 10:02:09)
Ahoj,pokud jsi četla něco dozadu,tak taky něco podobného prožívám. Nëvím, co poradit, všechny tyto situace jsou tak podobný, ale přesto je každá úplně jiná. Zdá se mi,že to tvému muži vyhovuje, vídá se sní v práci, ty o tom víš, a navíc má ještě tu drzost se tě zeptat, zda za ní může jet? Tak to bych nevydýchala. Chápu máte děti, on ti tvrdí, že vás má rád,ale ji asi taky, že? Říkáš, že se milujete, je to hezčí než dřív, ale nemáte si co říct. Podívej sex je sex, mohla bych vyprávět, spala jsem se svým mužem ještě tuto neděli, abych mu mohla vmést do obličeje, že teď podvedl on ji. Neřekl na to nic, prý jsem ho svedla, ale tak to nebylo. Já jsem v tuto chvíli rozhodnuta, přestala jsem bojovat. Někde jsem slyšela, že tlak tvoří protitlak, takže nevyvíjím nic. Nemysli se, není mi ještě lhostejný, včera večer odjel a vrátil se po 3 hodinách. Já se neptala, poprvé v životě jsem se na nic nezeptala, což u sebe beru dost jako pokrok, ale nechtěj vědět, jak mám z toho mlčení rozkousaný jazyk. Jo a nevařím, nenakupuju, leda pro sebe a pro malou. Tvůj muž není rozhodnutý, ale můj se rozhodl, že odejde, já tedy vyčkávám...
|
| Michaela | •
|
(10.11.2009 10:04:44)
Vyčkávám, kdy se sbalí a odejde. Balit ani vyhazovat ho nechci.
|
|
|
| Zazi (1+1+1) | 
|
(10.11.2009 11:11:40)
Petro,
přijde mi to jako hodně silná káva, že si s tebou domluví, že po práci za ní ještě zajde. Je to na tobě, kde stojí tvé hranice, pro mě by už tohle nebylo. Jestli ti to tak vyhovuje, prima. Jestli ne (a z tvého psaní mi přijde, že opravdu ne), tak bys s tím možná měla něco dělat, jinak tě to časem udolá. Jste v rovnoprávném vztahu, oba v něm jste dobrovolně a to, že on je citově zainteresován ještě jinde, je jen jeho problém. Nicméně následky pociťuješ krutě ty.
Je to ale jeho zodpovědnost, jeho závazek k tobě a vašim dětem, jeho volba.
U mě kdysi v podobné situaci pomohlo klidným hlasem vyřčené něco ve smyslu: "Vím a nechci, pokud to bude pokračovat, nebudu s tebou. Řešení je na tobě." Vyřešil.
Ale cest je mnoho, tady v té diskusi najdeš mnohé návrhy.
Přeju, ať najdeš pro sebe i pro děti dobrou cestu.
|
| Zazi (1+1+1) |
|
(10.11.2009 11:19:26)
Jo, i jsem k tomu tenkrát přidala nějaký časový limit, tuším, že do týdne. Řešil to ihned, dozvuky pak nějaké byly (i po tom týdnu, ale věřila jsem, že jde o dozvuky), ale nakonec ukončeno.
|
|
|
| Jana+3 | •
|
(10.11.2009 11:26:27)
Já se přiznám,že tohle moc nechápu.Manžel má milenku,mluví o ní,chodí za ní.Ty se s ním miluješ,čekáš jak se rozhodne,má to ten chlap teda super:)Já bych s ním teda vyběhla...
|
| Tragika | 
|
(10.11.2009 12:58:11)
Já si myslím, že by si mnohé ženy měly začít více vážit samy sebe. Mít se rády, trochu se i hýčkat. Osobně mi tento přístup též dělá problém.
Muži si jsou manželkou kolikrát jisti, jako když dají kufr do úschovny. Najdou ho tam, kde jej postavili, nic se jim z něj neztratí a nic nového v něm nenajdou. Domácnost a vše kolem dětí jede jako po drátkách i bez nich, mají více volného času na své záliby. Odjíždí-li na delší dobu z domu a nemusí řešit ohledně rodiny prakticky nic.
O ženách to většinou neplatí a je třeba se nad tím alespoň zamyslet. To je první krok k případným změnám.
Já třeba chtěla jet na tři dny do zahraničí, ale je to nemyslitelné. Podotýkám, že je to výlet pro mne i mou práci velmi inspirativní, nikoliv nutný. I když, proč vlastně? Copak muž nezvládne na chvíli to, co já zvládám x let? Pojedu i kdyby si měl vzít dovolenou. Zkrátka, mysleme více na sebe. Je jedno, že jsme na mateřské, máme domy, zahrady, zvířectvo a k tomu jsme ještě vyfasovali milenku.
Občas je fajn tu tíhu zodpovědnosti hodit na druhého.
|
|
|
| Ivča+2 děti |
|
(10.11.2009 13:03:50)
Taky mi to přijde drsný. On vás má rád obě, s oběma se stýká a spí, obě denně vidí. No co mu schází? Obě jen čekáte, na kterou z vás bude mít čas, fakt hustý. Jelikož Ty nenaléháš, ona asi taky moc ne, tak si myslím, že se to potáhne takhle dlouho, protože proč by to měnil?
Abyste se přestaly trápit obě, dala bych mu na výběr, i když ultimáta z duše nenávidím, někdy není cesta. Problém je, jestli jsi na něm závislá finančně na mateřský atd. Navíc, jestli ho pořád opravdu miluješ, je tu riziko, že ho tím ztratíš
|
| Tragika |
|
(10.11.2009 13:43:37)
Petro, představ si na chvíli situaci, kdy necháš na celý den manželovi dvojčata. Nejlépe o víkendu. Sakum pikum s vařením, programem pro ně, pračku pověsit, myčku naložit, nákup udělat apod. Přijdeš večer domů a nadšeně budeš vyprávět jak jsi tam a tam potkala báječné lidi, takže se jdeš jen ujistit, že je doma vše v pořádku (máš vybitý mobil a jinak to nešlo) a odcházíš ještě za příjemnou zábavou, neb sis dostatečně nepopovídala.
Představuješ si to? No a? Manžel by si to měl též představit a nejen to. Dokud nezažije, nepochopí.
Probrala bych v tvém případě s mužem i variantu, která se nabízí, pokud by šel za hlasem svého srdce. Jasně bych formulovala to, že sama též nezůstaneš a že tím pádem bude jeho děti vychovávat někdo jiný. Také bych nadhodila střídavou péči, což by pro něj znamenalo mít půlku měsíce čtyři děti v bytě, tu druhou pak dvě cizí ratolesti.
Už vidím jeho lásku, jak hýká blažeností. Střídavou péči proto, že s dětmi chce být přeci co nejvíce a ty též v novém vztahu budeš potřebovat svůj prostor.
Tato slova nejsou žádným vyhrožováním, pouze nastíněním situace, ke které asi brzy dojde.
Milenku a její rodinu bych s ním opravdu neprobírala, nýbrž mu dala jasně najevo, že je toto téma tabu.
|
| Jaana2 | 
|
(10.11.2009 16:53:00)
Kamarád takhle odešel od manželky a dvou dětí k ženě s třema dětma. Byl tam asi půl roku (přesně jak píše Bosorka, asi tak dlouho mu to vydrželo) a nakonec zjistil, že proč by se staral o tři CIZÍ děti, které k němu ani moc nejdou, když by se mohl starat o svoje vlastní. Za mnaželkou přišel s prosíkem, vzala ho zpátky pod podmínkou, že se to stalo poprvé a naposledy, že podruhé by ho už zpět nevzala. od té doby jsou spolu cca 10 let a vypadají docela klidně a spokojeně.
|
|
|
|
| Bosorka2 | 
|
(10.11.2009 14:58:09)
Petro: Pokud je ve vrcholné fázi zamilovanosti, je dávat ultimáta fakt blbost.
To bys taky mohla zůstat sama s dvojčatama na krku.
Snaž se s ním fungovat, získat zase ten pocit blízkosti, který jste ztratili při problémech které přišly s dětmi-
to, že o sobě víte, co kdo má za problém, co koho baví, na co se těší.
Dokud je zamilovaný, tak jeho "zamilovanost" nezískáš-
ale můžeš získat spojenectví a přátelství- zvlášť pokud on nechce opustit tebe a děti.
Asi by nebylo od věci začít s ním chodit do manželské poradny. Nedávat ultimáta typu "a odteˇd ji neuvidíš, nebo do týdne si vyber- já nebo ona"- ale říct mu, že pokud tě nechce ztratit měl by situaci začít řešit (protože ty v trojúhelníku žít nechceš)- a že ji začnete oba řešit v nějaké poradně.
A určitě by nebylo od věci co tu radí Tragika- nechat mu občas obě dětičky na starosti a udělat si čas sama na sebe. S tím, že on se tě nebude ptát, jestli může jít večer za ní-
ale že bude mít určité dny v týdnu, kdy má na starosti celou rodinu a ty máš volno- a naopak občas bude mít volno on a nebude ti vykládat kam jde.
Jeho zamilovanost do ní by měla začít opadat po půl roce, roce-
uvidíš, kam dokážete vztah posunout za dalších pár měsíců odteď. A pak mu bude jasnější to, že i ona má své chyby a že by se staral o její děti místo těch svých.
Zamilovanost do někoho mimo manželství je jako povodeň - je to katastrofa, kterou si nikdo předem nepřeje, ale když to přijde, je rozumnější snažit se přečkat, než emigrovat někam, kde nemáš žádné zázemí a nikoho neznáš  . Jistě že ho můžeš kopnout do..., ale být sama s dvojčatama na krku, nebo shánět jiného mužského- je pořád ještě horší varianta, než dát nějaký čas nápravě vztahu s tímhletím (pokud vás má rád a jinak funguje).
|
| Zazi (1+1+1) |
|
(10.11.2009 15:20:39)
Petro,
u nás to kdysi myslím nebylo ultimátum, spíš vyjasnění, že takhle dlouhodobě fungovat nemůžu a nebudu.
Jenže jak nad tím přemýšlím, vyšlo to hodně z mé jistoty, že on chce být s námi a neodejít. U vás je to asi někde úplně jinde a třeba zrovna rady Bosorky mi přijdou pro vaši situaci mnohem vhodnější.
|
| Ivča+2 děti |
|
(11.11.2009 12:55:06)
Myslím, že to chce hodně silné nervy, aby manželka tiše tolerovala milenku dobrých půl roku. Jedna věc je, pokud "uklouzne" na večírku, vyspí se s někým a pak lituje, druhá věc zamilovanost. Možná to může fungovat tak, jak píše Bosorka, tudíž vyčkat, až opadne největší zamilovanost k milence, ale tím on získá jistotu, že si tohle může dovolovat, že ho stejně manželka neopustí.
|
|
|
|
| Prostě Anna | 
|
(10.11.2009 16:12:12)
Ach jo, Petro, těžké radit.. Já bych řekla, že "to" je na Tobě.. Rozhodně bych nenechávala rozhodnutí na něm. Před časem přišel on s tím, že se cítí "sám" a nemilovaný.. To, že jste tento problém neřešili tenkrát spolu, ale on sám a "blbě", vyústilo v současnou situaci.. Měl by zase nabýt dojmu, že je toho hodně, proč být spolu. A na to - vzhledem k tomu, že ho to táhne i jinam - sám nepřijde.
|
|
|
I když můžeš zachovat klid a jednat slušně, tak nikdy nevíš, jak to potom bude ona prezentovat před ním. Líbí se mi názor Lucky. 
), pak měla autonehodu (pomačkala si dveře na jedné straně), pak jí byla zjištěna leukémie (dnes je zcela zdravá), pak měla problémy s rodiči.... 
Když vystřílela negativní věci, začala s pozitivy - zvala našeho milého na večeře, vařila lahůdky, zvala ho na koncerty a oslavy, kupovala mu dárky. 
. Ve chvíli, kdy jsem to vzdávala - to byl na mě moc těžký kalibr. On se definitivně rozhodl vjet do klidného přístavu a dnes se při vzpomínkách na to většinou pobavíme. 
,
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)