| hala | 
 |
(21.1.2010 9:18:51)
Jsem vdaná,mám dvě děti a je mi 30 let. Kamarádky ze školy odvál čas a bohužel nové jsem si nenašla. Na mateřské jsem se seznámila s maminkami v MC a nebo tady v okolí, ale spíš se jen tak občas navštívíme, ale kamarádky se z nás nestaly. Zdá se mi, že se každý tváří, že nikoho nepotřebuje, že má dost svých přátel. Děti se skamarádí hned, ale dospělí předstírají nezájem. Jaké jsou vaše zkušenosti? Kde a jak si hledáte přátele?
|
| malaa | 
|
(21.1.2010 9:29:01)
Víš, já jsem jedna z těch, co "předstírá nezájem" . Ale já ho nepředstírám, mně kamarádky ze školy zůstaly - ty nejlepší, pak další z druhé školy  , kamarádi a známí z práce nebo se společným koníčkem + manželovi známí....no a já se třeba opravdu už nechci s někým dalším seznamovat. Jsem ráda, že mám čas na ty moje nejbližší a "neopustím staré známé pro nové" . Ale kdybych hledala kamarády, asi bych spíše než v MC hledala v nějakých kroužcích pro dospělé, rodičovských sdruženích , cvičeních nebo tancování....pokud máš hlídání....Známí si našli super kamarády na country tancích 
|
| Anni&Annika | 
|
(21.1.2010 9:39:26)
pratele nehledam...jsou ruzni lide, kteri mym zivotem prochazeji, nekteri zustanou, nekteri jdou dal...ti co zustali, jsou mi pratele. Proste v mem zivote zustali, protoze nas neco pritahovalo, spojovalo, meli jsme spolecne zajmy, mysleni proste jsme si padli do oka...tech, co v mem zivote figuruji uz dlouho, je par, za to vim, ze to jsou opravdovi pratele....
...ale v zivote potkavame stale nove lidi. To jsou tvi potencionalni pratele. Nech tomu cas
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(21.1.2010 12:19:20)
Většinu kamarádů mám už z dob kdy mi bylo náct.Pár holek jsem potkala tady na Rodině před X lety a scházíme se občas. Jiný další nehledám
|
|
|
|
| zerat | 
|
(21.1.2010 9:29:43)
Hanko, bydlím skoro 300 km od rodičů. Přijde mi, že až teď po šesti letech mám kolem sebe opravdu pár kamarádek, které můžu navštívit je-li mi ouvej a jednu, o které s větším a větším postupem času můžu říct, že se jí můžu svěřit i s nevětší bolístkou a vnitřně začínám nabývat pocitu, že jsem možná nej. kamarádku našla i tady Jinak vůbec nejlepší z nejlepších kamarádek mám na doma u rodičů - kámošku, kterou jsem si našla ve svých 2 letech a musím zaťukat, ale spoustu kamarádek mám opravdu v místě rodiště - udržujeme kontakty po netu... ale člověk potřebuje mít přátele i blízko okolo sebe na daleko to prostě není ono. Podle mě to chce čas! A hlavně já třeba onu zmiňovanou kamarádku nezískala přes děti- dotyčná už má děti dospělé; přes děšti mám jen obyč.kámošky, kterých si vážím taky, ale nejde říct "nej"
|
|
| Magdina | 
|
(21.1.2010 9:29:45)
Taky to cítím podobně. Nějaké kamarádky jsou,ale ne takové ty hodně důvěrné.
|
|
| Žížalice |
|
(21.1.2010 9:30:32)
taky nehledám - ne vědomně. Když někoho potkám, buď se spřátelíme, nebo ne.
Ale můžeš zkusit inzerát, třeba ani nevíš, že někde poblíž tebe bydlí sympatická holčina se podobnými zájmy a taky hledá kamarádku...
|
|
| Andrýsek1 + 2 | 
|
(21.1.2010 9:40:02)
kamarádů by bylo dost celkem, horší je to se skutečnými přáteli 
|
|
| ErikaB | 
|
(21.1.2010 9:45:13)
Já bych taky potřebovala nějakou kamarádku. Jediná, kterou mám, žije v Londýně. Další jsem ztratila hned po škole, každý jsme šli jinam, já se odstěhovala na 2 roky do Anglie a teď žiju v Brně a nikoho tu neznám. Do MC nechodím, jen do dětských koutků a tam už jsou ženský ve skupinách. Je to těžké. V práci jsem se seznámit nemohla, protože jsem se stala manželkou majitele a s tou holt nikdo normálně kamarádit nebude
|
| Anni&Annika |
|
(21.1.2010 9:57:35)
ErikaB....proc by nikdo nemohl normalne kamaradit s manzelkou majitele firmy? Takovejhle blabol slysim poprve
|
| ErikaB |
|
(21.1.2010 11:03:40)
Blábol? Proč hned tak silné slovo  . Do firmy jsem nastoupila jako asistentka a se všemi jsem vycházela tak nějak normálně. Dokonce s dvěma holkama jsme si dost sedly. Pak jsme se s mým mužem dali dohromady. Já samozřejmě přestala dělat asistentku a začla mu s chodem firmy pomáhat. No a najednou se jejich chování změnilo, což chápu, ale mrzí mě to. Museli jsme nějaké lidi propustit, ty dvě holky, co jsem s nima kamarádila, tak po mě chtěly zvýšení platu, lezly mi do zadku, což fakt nesnáším. A jako bonus jsme při kontrole účetnictví zjistili, že nás jedna z nich okradla o 118 tis. Tak asi tak.
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(21.1.2010 9:47:01)
Hanko, v podstatě jsem na tom dost podobně. V podstatě si vlastně nemůžu stěžovat na nedostatek kamarádů, ale můj problém je spíš v tom, že mí přátelé nemají děti. Dělají kariéru a o potomstvo zatím nikdo nestojí. Opravdovou kamarádku s dětmi mám jen jednu. Bydlí sice na opačném konci Prahy než já, ale stýkáme se často a pojí nás opravdu výborné přátelství.
Ne, že by mi nějak vadilo se stýkat s bezdětnými, ale jde o to, že mám jiný životní rytmus. Nemůžu moc jezdit na adrenalinové víkendy, protože nemám hlídání a navíc se chci po celém týdnu v práci věnovat dítěti. Nemám moc možnost se s lidmi stýkat večer po práci, protože to máme komplikované s hídáním. Zato mám volná odpoledne, která ale nemám moc s kým trávit, protože bezdětné kamarádky jsou v práci.
Ráda znala víc lidí s malými dětmi, ale nějak mám, podobně, jako ty, jen náhodné známé a ne přátele.
|
|
| Zdenka_ | 
|
(21.1.2010 9:59:12)
Ono je to s cíleným hledáním docela těžké. Ale já jsem během mateřské začala pravidelně chodit na jeden zájmový diskuzní server, na který jsem dřív neměla tolik času, abych ho sledovala pravidelně. A díky tomu, že jsem s malým sama, tak když před druhým rokem začal večer docela slušně spát, tak jsem začala s několika lidmi z těch diskuzí chodit pravidelně do hospody. Pak jsem měla dost času vymetat různé akce, které tihle lidé pořádají nebo se jich účastní, tam se seznámit s dalšími lidmi ... Několik z těchhle lidí považuju teď za docela dobré kamarády. Já teda od kamarádů nevyžaduju dennodenní kontakt, pravidelné výpomoci atd. Ale vím, že tu jsou, že si se mnou rádi pokecají, a kdybych potřebovala něco, s čím mi právě oni mohou dobře pomoci, tak rádi pomohou.
Zrovna včera byl křest knížky, kterou dva z nich dávali dohromady, kromě spousty známých tam bylo zase pár jiných lidí, třeba redaktorka jednoho specializovaného serveru (mezinárodně uznávaného), které si moc vážím. Je to moc příjemná a neuvěřitelně skromná paní  O to větší mám radost, že jsem jí mohla poznat osobně.
Když jsem pak večer jela domů, tak jsem si říkala, jak moc fajn to je, že jsem se mezi tyhle lidi dostala Ale plánovat to, to je těžké. A když máte doma manžela nebo naopak nemáte hlídání, tak je to těžké 1-2x týdně někam jen tak vyrazit se bavit.
|
| albert1 | 
|
(21.1.2010 10:38:59)
Mym nejlepsim kamaradem je manzel, samozrejme muj
Jsem docela prekvapena, jakej je problem domluvit si treba jen hodinovy kocarkovani s nekterou znamou ci kamaradkou z okoli, sladit rezimy 2 kojencu je obtiznejsi, nez jsem cekala, a to bylo reci, jak budeme chodit kazdy den, hahaha ... nastesti jsem to brala s rezervou uz tenkrat pred narozenim ditete, nekdy jsem si rikala, jestli by mi nebylo lip, kdybych proste jela samotna kdy a kam chcu, tech sms a mailu, casto je to uplne zbytecne vynalozena energie a hlavne cas. Posledni dobou uz jsem na nejake organizovani kamaradek a znamych rezignovala, vezmu kocar, pripadne i psy od tchyne, a jedu, v parku uz stejne vsechny znam, takze o spolecnost nemam nouzi.
Mam vsak tu vyhodu, ze chodim 2x v tydnu na dopoledne do prace, kde je velky kolektiv, asi 15-20lidi, tam se spolecensky ukojim a doma si pak uzivam klidu a pohody s nasi malou. Moje kamaradka se pred nekolika lety odstehovala do jineho mesta pres pul republiky, kde nikoho neznala, hledala spriznene duse pres internet. Urcite bych to taky zkusila, chce to trpelivost a cas, hodne stesti v hledani, Janca
|
| Lenka | •
|
(21.1.2010 11:16:14)
Naprosto souhlasím, že domluvit se s někým na procházku nebo nějakou akci je problém. Většinou holky nemají čas (uklízení, vaření,...)a taky už nemám chuť nikoho nutit ven. Naštěstí mám tři malé děti a tak je veselo i bez kamarádek. Bydlím v Brně a na bobovačku bych ostatní musela nevím jak lákat.
A pro mě je nejlepším kamarádem přítelem nebo jak kdo chce můj manžel, kteremu se můžu svěřit s čímkoli a rád mě vyslechne a poradí...
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(21.1.2010 10:30:38)
pratele stejne nenajdes, najdes maximalne hrstku znamych, par kamaradu - pratele se stanou az casem
Mam par znamych - lidi, s kterymi rada pokecam
par kamaradu, lidi pro ktere rada neco udelam a oni neco pro mne
ale pratele bych spocetla na jedne ruce
a patri k nim - spoluzak ze ZS? ktery obcas napise k naroozeninam
3 kamaradi z gymplu
holka odnaproti, co zustala ve vsi u rodicu
a dcera znamych mych rodicu
po svatbe uz sem nepotkala nikoho, o kom bych rekla - tohle je pritelkyne, kamaradka
rikam, je to manzelka kamarada - jeho znam 15let, ji jen tri roky, a mame spolecne jen to, ze mame kazda dve deti
|
|
| Maia | •
|
(21.1.2010 10:31:46)
Hanko a proc predstiraji? Ja mam kamaradek a kamaradu opravdu hodne, mam pratele ze skoly, z byvale prace, z tehotenskych kurzu atd., jsem v parte lidi od 16 let, jezdime spolu na narozeniny atd. S jednou kamaradkou jsme uz 20 let jako sestry.
A kdyz se skamaradi me ditko s nekym a ta maminka projevi zajem i o me, coz se stava casto, tak ja proste nemam uplne nafukovaci kapacitu. Loni jsem se skamaradila s jednou skvelou holkou, maminkou z MS a opravdu spolu kamaradime hodne, ale asi 5 dalsich maminek si mohlo mezitim rict to, co ty. Proste neni mozne obsahnout tolik lidi, spis je problem v tom, ze nekdo nestiha pratele a nekdo si je naopak obtizne hleda. To jsou veci mezi nebem a zemi a celkoveho vyzarovani cloveka.
|
|
| Carlin | 
|
(21.1.2010 10:38:15)
Máš pravdu, že to je těžké .
Mě zůstali přátelé ze střední a z vysoké a taky z muzicírování. Myslím, že od skončení vysoké školy jsem už nikoho nového do svého okruhu skutečných přátel nepřijala a nějak se o to ani nesnažím. A to jsem měla dceru ve druháku na VŠ, takže jiný životní styl než většina kamarádů jsem měla celkem brzy. Nemohla jsem s nimi moc jezdit, ale o to víc jsem pořádala akce u nás. A roční dítě ve spacáku na karimatce mezi partou bylo taky nepohodlné (žádné jiné dítě v naší skupině vysokoškoláků nebylo), nicméně jsem o kontakt s přáteli hodně stála a rozhodně toho nelituju.
|
| Lenka | •
|
(21.1.2010 11:08:48)
No ono taky hodně záleží na tom, kde žiješ, jak jsou tam lidi otevření kontaktu s cizími. Kolikrát je na tohle lepší velkoměsto, než nějaký menší, kde jsou lidi často konzervativní a můžeš mít právě dojem, že "cizáka nechtějí mezi sebe pustit" - tzn. že si drží každý zuby nehty svůj okruh známých z mládí a o nové nemá zájem.
Pro přistěhované lidi je to pak docela blbý.
Jsou i místa, jak jsem odpozorovala, kde nefunguje seznamování po netu, dokonce ani žádné regionální diskuse na mateřském serveru...prostě je to zase "celkovým klimatem místa".
Obecně - známý přes děti zas není tak lehký najít. Jak tu někdo psal - spousta ženských se tváří, že mají zájem, klidně i si dají inzerát na ženský server, ale ve skutečnosti pak skutek utek. Mám dojem, že hodně z nich sice "jakoby hledá kamarádku", ale když přijde na skutečný setkávání, najednou se ukáže, že "měla velký oči" a je problém.
Třeba při MD pracuje doma, třeba jezdí často na chalupu mimo město, třeba si nedokáže zorganizovat čas, nebo není ochotná ho přizpůsobit tak, aby sladila s jinou maminou program. A těch třeba je celá řada, to vůbec nemluvím o tom, že je málo "známých přes děti" člověku doopravdy sedne. Pokud se snesou děti, může se zase ukázat, že s dotyčnou si nemáte absolutně co říct...třeba má naprosto odlišné názory na výchovu, že se to nedá skousnout...třeba vám není sympatická jako člověk.
A i pokud začne nějaké setkávání přes děti jakžtakž fungovat, málo z těchto známostí pokračuje i když skončí to, co ty dvě spojovalo - MD.
Prostě hledání známých a přátel je spíš o štěstí. Někdo pro to nemusí ani nic dělat a štěstí si ho samo najde - třeba ta pravá kámoška leží ve stejným pokoji na porodnici...a někdo může dělat psí kusy a přátelé ho míjí...a dokonce i jen "trochu použitelní známí".
Stěstí a otázka vyzařování člověka. Pokud se možná člověk zdá otevřenej a vstřícnej, lidi ho osloví sami.
|
| hala |
|
(22.1.2010 19:19:32)
Asi mám jen ty náhodné známé. Budu mít narozeniny a nemám je s kým oslavit kromě rodiny. Rádá bych kamarádku, s kterou bych mohla zajít na diskotéku, na káfé. Nemyslela jsem hledat kamarádku jen přes děti. Asi na tom osobní vyzařování něco bude. Jen nevím jak to změnit. Určitě funguje i to čemu člověk věří. Věřím-li, že najít kamarády je snadné, tak to tak je, a věřím-li, že to není snadné, tak to také tak je. Asi věřím spíš tomu druhému. Vždycky když se s někým seznámím domlouvám návštěvu, abysme měli příležitost setkat se znovu. Tady jsem na vsi a těch příležitostí někoho potkat tolik není. Už chodím do práce. V práci se bavíme tak normálně ale jen v práci. Copak mám nějaké spolupracovnici říct, půjdeš na kafé. To mi přijde jako bych ji zvala na rande.
|
|
|
|
| AMA | •
|
(21.1.2010 11:10:59)
Hanko,
jako bych to psala já....
|
|
| Tatramelka+3 | 
|
(21.1.2010 12:53:41)
Ahoj Hani,
jsem na tom dost podobně. Celý život jsem stěhovavý pták a tak nemám kamarády z dětství. Ža dobu školní docházky jsem se stěhovala 4x, z toho 3x jiná škola. Na střední jsem byla jediná sportovkyně ve třídě. Měla jsem tam výborné kamarádky, ale po odpolednách jsme se scházel až ve čtvrt´áku, kdy jsem se začala věnovat učení a pařbám namísto sportu a brigády. Pak jsem pláchla do Anglie, pak jsem si našla takovou práci, že jsem každý týden vymetala jiný kout Evropy a ve finále jsme se s manželem odstěhovali kuli jeho práci 600km od rodiny. Tak že takovýhle pocity mívám sem tam taky. Tady bydlíme 2,5roku. Z toho jsem 9 měsícu strávila bud´ v posteli doma a nebo v nemocnici. Odtud mám pár známých, ale nějak jsme se pak, když se nám narodily děti, moc neměly duvody se stýkat. Jiný zpusoby výchovy, názory na život atd., chodili jsme do MC, ale mě ubíji mentalila matek, co si sednou do kouta, hlavně daleko od dětí, nejlépe se zavřít a nevidět a neslyšet.Tak že tam ted´ chodím jen velmi sporadicky a odtud mám jednu kamarádku, s tou si ale více méně voláme co týden a vidíme se 1x do měsíce. Je fajn, ale jediné co nás krom součastného společného těhotnění ještě pojí je to, že obě jsme z daleka. Jinak více méně nic moc. A tady u nás na vsi mám jednu kamarádku a ta je moc fajn. Má dvě děti, velmi podobný rytmus i názory, spokojené manželství, manžela si váží, taky chodí hodně ven, založili jsme tu spolu cvičeníčko pro děti a vídáme se taky tak max. 2x do týdne. Prostě s malými dětmi, když chceš ty tři roky věnovat rodičovství, tak já jsem to pojala tak, že to asi ani jinak nejde. Navíc já ani nejsem osoba, která by stála o to mít denně někoho doma a nebo denně courat po návštěvách. Jsme mezi dětma každý den, ale taky mezi maminkama prostě moc kamarádek nenacházím. Jinak mám teda ještě jednu kamarádku, na základce jsme byli nej nej a stále jsme v kontaktu. Ale na takový to svěřování se s bolístkama mám manžela, to je nyní muj nejlepší přítel.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(21.1.2010 13:00:38)
Nikdy jsem přátele cíleně nehledala. Lidi se potkávaj... a buďto si sednou a zůstanou v kontaktu, nebo nesednou a jdou od sebe.
Mám pár kamarádek ze ZŠ, několik lidí, se kterými jsem v kontaktu a nazvala bych je kamarády znám z některého ze zaměstnání nebo "tak nějak kolem práce", několik jsem poznala přes Internet. Jednu kamarádku jsem získala skrze bývalého manžela. Spíš mám někdy problém všechny ty lidičky nezanedbávat, dva kamarádi mi bohužel zemřeli, s jedním jsme se nerozešli v dobrém po dvacetiletém přátelství. Takže se snažím udržovat kontakty s těmi stávajícími, v rámci možností, nové hledat fakt nepotřebuju.
|
| hala |
|
(26.1.2010 14:20:39)
Doufala jsem, že mi někdo z vás poradí, jak si ze známe udělat kamarádku. Když se s někým seznámím a je mi sympatická, tak ji pozvu k nám na návštěvu a nebo třeba na zahradu na grilování. Než se návštěva uskuteční, uplyne měsíc i víc. A tím to skončí. Dokud znovu já nenaplánuji novou návštěvu. Ale pořád je to jenom známá.
|
| Hortensie | 
|
(27.1.2010 8:58:18)
Hanko,
já mám pocit, že kamaráda ze známého si neuděláš cíleně, to prostě musí vyplynout - z obou stran. Určitě věci nepomůžeš, když o kamarádství budeš viditelně usilovat.
Ale můžeš vhodnou kamarádku poznat, když budeš poznávat nové lidi mimo stávající (zejména pracovní) okruh.
A ještě možná jedna hodně samozřejmá věc (ale pro mne to někdy v 15, když jsem si to přečetla, byl objev): Kamarádka nemusí být taková, že s ní můžeš volně mluvit o úplně čemkoli ze svého soukromí a že si musíte vyhovovat v názorech na všechno, od výchovy dětí přes politiku až po názor na trávení dovolené.
|
|
| Mercedeska | 
|
(3.2.2010 14:56:11)
Ahoj Hanko. Nemas kamaradky ze skolky? Skoly? V praci ti take nikdo nesedne, abyste se zacaly bavit, nasly spolecne tema, konicek? Treba cetba - knihovna, filmy - kino, u kafe mluvit o klukach, nebo nejaky krouzek, jestli u vas neco takoveho je..? Kde se stykaji mladi? Mas nejake zaliby? Je to tezke, jestli chodis jen z prace do prace a pak jsi doma sama. Asi budes muset naplnit nejdriv svuj zivot, co mas rada, pak se najde i kamaradstvi s podobnymi lidmi. Ja jsem se prestehovala do jineho mesta sama a nasla jsem si par lidi v zamestnani, ktere mam rada. Zacala jsem chodit na jeden jazykovy kurz, tam jsem si nasla jinou kamaradku. Spolu jsme sly na houby, bavily se o chlapech, mely jsme podobne osudy, tak jsme o nich mluvily jeste nekolik let , obe jsme zacaly psat knizku na toto tema (takovy sladacek) a vzajemne si je u vody cetly, chodily na vino. Pak jsem zacala chodit i na cviceni, tam jsem si nasla jinou kamaradku, ktera ma kamaradky a jede to nanovo. Nevim, jestli jsou jine zpusoby, ja znam jen tyto. Verim, ze na vesnici "chcip pes", tam je to tezke, ale nejake reseni se urcite najde. Treba misto kamaradky narazis na kamarada Nebo muzes zalozit krouzek sama - napr. pleteni, povidani si... Nemyslim si, ze bys byla jedina, komu na te vsi chybi pritel. Hodne stesti.
|
|
|
|
|
V její náručí
V létě oceníte rychleschnoucí oblečení
VědaFest 2024Praha 6 
Slavnost královny JohankyPříbram 
Rusalka na VysokéPříbram 
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
VědaFest 2024
Slavnost královny Johanky
Rusalka na Vysoké
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)